Herci Maria Leherová a Martin Klapil = partneři nejen na prknech, co znamenají svět, ale i v životě

Jaké byly u vás Vánoce? Co jste dostali pod stromeček?
Maria Leherová: Já pocházím z Netolic z jižních Čech, takže jsem jela domů k rodičům. A Martin je z Hořic, takže byl zase tam. Byli jsme zvlášť, oddělení, takže naše společné Vánoce jsme si udělali už 21. prosince, kdy jsme byli spolu a dali si dárečky. Pak jsme vyrazili každý za svou rodinou. Já jsem to měla hrozně pohodové, jako pokaždé. Užívám si to, že můžu jíst řízky, bramborový salát a rybí polívku. Na to se těším celý rok. Užila jsem si to opravdu dosyta, bylo to moc fajn, ale vždy to rychle uteče.

8 fotografií

A Martin? Jaké byly Vánoce v Hořicích u rodičů?
Martin Klapil: Já to miluju. Je to vždy strašně hektické, ale já miluju ten cirkus, protože tam nejsou žádná pravidla. Od rána 24. prosince je stále nějaký stres, stále se něco honí a to je hrozně zábavné. Já to mám rád.

Potkali jsme se na škole. Beru to tak, že jsme se napřed poznávali a pak uznali, že se k sobě hodíme. Tak naše soužití vzniklo.
Martin Klapil, herec Klicperova divadla

A dárky?
Maria Leherová: Já jsem třeba od Martina dostala Polaroid. Foťák, ze kterého hned lezou fotečky. Byla jsem z toho nadšená. Vůbec jsem to nečekala a přijde mi to jako super dárek.

Co přinesl Ježíšek Martinovi?
Martin Klapil: Mně se strašně líbilo, když jsem našel pod stromečkem, vypadalo to na první pohled jako mimozemšťan nebo spíše kosmická loď, ale je to masážní stroj na tělo, který si může člověk sám ovládat. Docela sportuji a v divadle dělám takové akrobatické věci, takže mě pořád něco bolí. Takže za mě také super dárek.

Čtěte také

Výjimeční „Klicperáci“. Hradecké divadlo uvede 14 titulů, z toho 11 českých nebo světových premiér

Jak dlouho jste spolu? Ve škole jste se potkali?
Maria Leherová: Ano, na konzervatoři jsme se potkali. Byli jsme dobří kamarádi.
Martin Klapil: Maria byla pro mě nejlepší kamarádka.

Kdy pak přeskočila ona jiskra?
Maria Leherová: Asi tak po třech letech.
Martin Klapil: Já to tak beru, že jsme se napřed poznávali a pak jsme uznali, že se k sobě hodíme. Tak to vzniklo.

Jak dlouho jste tedy životní partneři?
Maria Leherová: Dva roky.
Martin Klapil: Klape to.

Pocházím z Netolic, kde je ochotnické divadlo propletené celou mou rodinou. Ve 3 letech mě poprvé postavili na pódium a řekli, tady zpívej.
Maria Leherová, herečka Klicperova divadla

Jste spolu doma i v divadle, v práci, vlastně pořád. Nelezete si někdy na nervy?
Martin Klapil: Já myslím, že nám to funguje. Já jsem se toho trochu obával, protože Maria je první partnerka, se kterou žiji, ale on nebyl moc prostor se nad tím moc zamýšlet, protože nastalo strašně rychlé stěhování z Prahy, když přišla nabídka angažmá. Řešili jsme ještě, jestli s Mariou půjdeme spolu nebo ne. Ale tak nějak jsem cítil, že je to takto správně. A na druhou stranu také není vůbec čas se třeba nějak hádat, není na to prostor. Ani to tak necítíme, takže za mě je to klidné soužití.
Maria Leherová: Já jsem přesně to samé chtěla říct. Oba jsme docela povahově klidní a nehádáme se, musím říct. Tak občas jen kvůli nějakým blbostem, že to nestojí vůbec za řeč. Tedy i za mne je to v pohodě.

Čtěte také

Rok 2023 končí, divadelní sezóna je v polovině. Co potěšilo Evu Mikulkovou z Klicperova divadla?

Bavíte se doma o divadle? Je to výhoda?
Maria Leherová: Bavíme. A bavíme se právě kolikrát víc, než by bylo záhodno. Ale musíme se o tom bavit, protože divadlem žijeme. Opakujeme si třeba spolu texty, ale já jsem teď zkoušela inscenaci Vyhubit, ta se hraje v Besedě a je to autorská inscenace. A chtěla jsem, aby si Martin se mnou zopakoval text, ale on zase nechtěl vědět dopředu, jak hra dopadne, takže mi to odmítl. Tak to byl trochu konflikt.
Martin Klapil: Ale já totiž věděl, že Maria je v tomto poctivá, umí to, učí se texty poctivě. Takže by to bylo úplně kontraproduktivní a těšil jsem se, na premiéru. Nechtěl jsem znát to rozuzlení.

Máte i nějaké představení, kde hrajete spolu, ne?
Martin Klapil: Spoustu.
Maria Leherová: Všechny ostatní. V Podobě věcí hrajeme i milenecký pár.
Martin Klapil: Ale tam nejsme úplně pár, řekl bych. V Podobě věcí jsme takový těžký pár. Hrajeme úplně jiné charaktery, než jsme.

Čtěte také

Od poslechu a vyprávění pohádek po první herecké angažmá v Klicperově divadle. Cesta Martiny Czyžové

Jak jste se dostali k herectví? Byl to váš dětský sen? Vím, že Maria má nějaké umělecké rodinné kořeny a vazby.
Maria Leherová: Můj sen to byl. Jak jsem říkala, pocházím z Netolic, a tam je ochotnické divadlo, které je propletené celou mojí rodinou. Od svých tří nebo čtyř let, kdy mě poprvé postavili někam na pódium a řekli mi, tady zpívej. Už se to se mnou vezlo, takže jsem vždy chtěla dělat divadlo.
Martin Klapil: Já mám tři sourozence a ještě i mamka s taťkou všichni na něco hrajeme, zpíváme a tak. Ovšem přímo v herectví nikoho z rodiny nemám. Nejdřív jsem chtěl být něco jiného, ale v sedmé třídě, když už jsem přemýšlel, kam vážně na střední školu, a hrál jsem dramaťák, tak jsem věděl, že mě to baví ze všeho nejvíc. A vydal se tímto směrem. Myslím, že to byla dobrá volba pro oba, protože jinak bychom se možná nepotkali. To je také dobré si uvědomit.

Maria Leherová, Martin Klapil a Jakub Schmidt ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Jsem moc rád, že jsme mohli dnes představit herce hradeckého Klicperova divadla Mariu Leherovou a Martina Klapila. Ať se vám v Hradci oběma líbí.