Dřevěná zvonice ve Rtyni je evropský unikát. Poledník, Mračník a Slavnostní zvon doplňoval Umíráček
Jedna z nejcennějších českých dřevěných zvonic je dominantou města Rtyně v Podkrkonoší. Její unikátnost potvrzuje i přívlastek "rtyňského typu", který nese, protože žádná další zvonice s podobným tvarem či konstrukcí nebyla v České republice ani v Evropě zatím doložena.
Rtyňskou zvonici nemůžete přehlédnout, stojí hned vedle kostela sv. Jana Křtitele na vjezdu do města směrem od Červeného Kostelce.
Čtěte také
Je od ní krásný výhled na hřebeny Krkonoš. Redaktorku Romanu Pacákovou na prohlídku zvonice doprovodil vedoucí městského odboru kultury Richard Švanda.
Starobylá dřevěná zvonice ve tvaru komolého jehlanu měří na výšku téměř 30 metrů. Kdo byl architektem či jejím stavitelem se zatím nepodařilo zjistit.
Stáří zvonice bylo stanoveno na základě dendrochronologického výzkumu dřeva, které bylo na stavbu použito a dodnes tvoří většinu konstrukce. Výzkum určil, že se zvonice stavěla mezi lety 1592 až 1594.
Konstrukce rtyňské zvonice je velmi neobvyklá, ale dokonalá
Dřevěná stavba ve tvaru komolého jehlanu stojí na zděné základně a osmiboké kamenné podezdívce. Na ní je čtyřboký ochoz zvonového patra. Stavbu zakončuje štíhlá vysoká střecha.
Hlavním nosným konstrukčním prvkem je tzv. štenýřový hranol (sestava čtyř nejvyšších, nejsilnějších trámů), na něj navazují okolní trámy, které tvoří osmiúhelník, plášť je dvanáctiboký, pokryt šindelem.
Kovové spojovací části byste hledali marně
Stavba nemá ani jeden kovový spoj. Všechny trámy jsou ze smrkového dřeva a jsou spojené pouze dřevěnými hřeby. Stabilitu zachovává, tzv. plovoucí čep, který umožňuje, aby se zvonice mohla za nepříznivého počasí zvolna pohybovat.
Výstup do zvonového patra je adrenalinovým zážitkem
Do čtvercového zvonového patra lze vystoupit jedině po strmých vnitřních dřevěných žebřících, které jsou původní a tak sešlapané, že je to výzva i pro otrlé „výškomily".
Právě kvůli krkolomnému přístupu do zvonového patra se návštěvníci musí smířit pouze s pohledem útrobami zvonice nahoru, ale i ten stojí za to.
Poledník, Mračník a Slavnostní zvon dříve doplňoval ještě Umíráček
Zvonová stolice nese tři zvony. První byl zavěšen hned po zbudování zvonice a jmenuje se „Poledník", zvonil tedy v poledne.
Čtěte také
Druhý zvon je největší, váží 448 kg. Jsou na něm vyryta jména rodů, jejichž potomci ve Rtyni v Podkrkonoší žijí dodnes. Zvoní pouze při významných příležitostech, proto se mu také říká „Slavnostní".
Třetí zvon byl zavěšen jako poslední, je to zvon Jiříka z Poděbrad. Je malý, nejstarší a nejpamátnější. Dostal jméno „Mračník" a měl za úkol svým hlasem rozhánět zlověstně vyhlížející bouřkové mraky.
Dříve byl ve zvonovém patře umístěn ještě čtvrtý zvon zvaný „Umíráček". Ke zvonění za zemřelé sloužil až do válečného roku 1916, kdy byl zabrán a do zvonice se už nevrátil.
Šindel od hlavy až po paty
Štíhlá a vysoká rtyňská zvonice ve svém šindelovém plášti, který ji halí odshora až dolů, vypadá jako šachová královna.
Plášť z dřevěného šindele nese krov jehlanovitého tvaru, na jeho vrcholu je železná tyč s makovicí, do které se při rekonstrukcích a opravách vkládají různé dokumenty a mince jako poselství příštím generacím. Tato svědectví minulosti stráží otáčivý kohout.
Zvonice ve znaku města i na pečeti
Unikátní dřevěná zvonice je symbolem Rtyně v Podkrkonoší, je součástí městského znaku, je umístěna i na úřední pečeti, ve znaku ji má škola a muzejní spolek. Je vzácnou upomínkou na mistrovství a důkladnost dávných stavitelů.
Rtyňská zvonice je po dlouhé rekonstrukci opět přístupná
V srpnu 2014 byla zahájena oprava zvonice. Nejnáročnější etapou rekonstrukce byla výměna některých částí nosných trámů, které byly napadeny dřevomorkou.
V polovině letošních prázdnin byla zvonice opět otevřena pro veřejnost. Zájemci si mohou vyjednat prohlídku v Informačním centru v budově Městského muzea ve Rtyni v Podkrkonoší.
Související
-
Každý ví, jak dopadli sedláci u Chlumce. Kdo ví, že jedním z míst, kde povstání začalo, byla Rtyně?
Okolí Rtyně v Podkrkonoší v Jestřebích horách se chlubí bohatou hornickou historii. V regionu se těžilo uhlí, měď a další kovy už od 16. století. Dnes je těžba minulostí.
-
Ozdoby nejen pro vánoční čas dělají ve Rtyni manželé Kulhánkovi ze zdánlivě obyčejné překližky
Ve Rtyni v Podkrkonoší vyrábí manželé Monika a Pavel Kulhánkovi s pomocí gravírovacího laseru a počítače ozdoby i na jarní svátky nebo na Valentýna.
-
Hasiči ve Rtyni v Podkrkonoší slaví letos 140. výročí...
Losování z dosud přihlášených sborů určilo v pátek 4. března, že jako další sbor jsme navštívili v soutěži Dobráci roku obec Rtyně v Podkrkonoší. Medailonek tamních...
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
