Dagmar Ruščáková: Vteřina

13. květen 2012

Ač byl tento týden stále ve znamení sladce mírného květnového počasí, stejně jsem na chviličku okusila ostrost mrazu. To bylo tak. Náhodou jsme se, abych tak řekla jazykem úředním, stali účastníky dopravní nehody, kterou jsme nezavinili, jen jsme se prostě nacházeli ve špatný čas na špatném místě. Výsledkem kolize byla tři zdemolovaná auta a naštěstí jen jedno lehké zranění.

Prostor křižovatky brzy zaplnili policisté a hasiči, všude blikala světla a poté, co opadl adrenalin, to už bylo z naší strany jen nekonečné čekání. Dívala jsem se na úsporně pracující policisty a povídala si s hasiči, kteří po prvním zajištění všech aut jen čekali, až budou po jejich odstranění moci vyčistit silnici.
Přemýšlela jsem nad tím, jak jedna vteřina může změnit život. My jsme měli velké štěstí, ale tito muži vyjíždějí k potenciálním tragédiím každý den. Většinou se pořád opakují ty samé chyby, jen mívají různé následky. Zajímalo by mě, jak se oni sami cítí za volantem? Zvyknou si na stále připomínanou skutečnost, že stačí vteřina a život je v troskách?
Já sama cítím jen vděčnost za štěstí, které jsme měli. Jak všechno kolem vás zkrásní, když si uvědomíte, že všechno mohlo být jinak a mnohem hůř. Nebo také líp - kdybychom k té křižovatce dojeli o minutu později, já vím. Stejně vám ale přeju, abyste viděli sladkost svého života dřív, než se na vás třeba zamračí.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.