Dagmar Ruščáková: Celozrnný koník

Když jsem tu příhodu slyšela, tak jsem se nejdřív smála. Potom mě napadlo, jak dobře si ta malá poradila - byla to ukázka rychlého a správného myšlení. Moje další myšlenka tak veselá nebyla: chudák holka, ta si jednou ve škole užije!
Chytré a zvídavé děti to v našich školách nemají lehké. Jejich méně úspěšní spolužáci je obvykle coby šprty vyřadí ze své společnosti, a pokud projevují příliš mnoho aktivity v hodinách a hodně se ptají, ocení to jen pár dobrých učitelů, ostatní to většinou obtěžuje.
Zoufalé to začíná být na středních školách. Od té doby, co jsou školy placeny od kusu - tedy ne za vzdělávání dětí, ale za prostý fakt, že je ve škole udrží, nastavila se úroveň výuky na podprůměr. Učitelé od dětí radši nic moc nechtějí, aby prolezli všichni a škola nepřišla o peníze. Výsledek? Lajdákům se stejně nezavděčí a chytré děti otráví.
Ze tříd jakoby zmizela snaha dětí uspět mezi ostatními díky svým znalostem a schopnostem. Bezzubost škol a z toho plynoucí eliminace jejich prestiže vede k tomu, že mnoho mladých už i na vzdělání jako takové hledí s opovržením, stejně jako na ty, kdo po něm doopravdy touží.
Výsledkem je spousta polovzdělané mládeže, na které jednou bude stát budoucnost naší země a dobrá pověst českých odborníků v zahraničí, kam utíkají ti nejlepší z našich studentů.
Jaro je doba, kdy se dělají zkoušky a rodiče s dětmi hledají ty správné školy. Správná škola je taková, která má na své studenty vysoké nároky, a zároveň je učí takovým způsobem, aby jim mohli dostát. Co myslíte, kdy rodičům dojde, že kvalitní vzdělání je to nejlepší, co mohou svým dětem dopřát? A přesvědčí o tom i své děti?