Dagmar Ruščáková: Bramborový salát

Abych problematiku ještě zjednodušila, pomineme druhy ryb a jejich úpravu. Zůstaneme tedy jen u vánočního bramborového salátu. Tak schválně: jak ho děláte vy? Přejali jste jeho přípravu z rodinných tradic nebo tvoříte vlastní variace? Například můj bramborový salát je podobný mamčinu, ale ne totožný.
K bramborám přidávám kořenovou zeleninu, hlavně hodně mrkve a celeru. Je zajímavé, že ve výsledku celer v chuti nijak nekřičí, takže salát miluje i ta část mého mužstva, která celer jinak nemusí. Dál přidávám dost cibule, vajíček natvrdoa kyselých okurek, samozřejmě pepř, sůl a trochu octa. Vzhledem k tomu, jak málokdy bramborový salát dělám, nenahrazuji majonézu jogurtem, ale zase jí nedávám moc.
Nezapomenutelným způsobem vznikal salát za našeho pobytu na Taiwanu. Brambory, coby exotickou zeleninu, prodávaly jen některé obchody, a to po čtyřech kouscích na tácku.Celer tam nebyl vůbec, jen ten řapíkatý. Nevadilo to ani nám ani ostatním zahraničním učitelům univerzity, kde pracoval můj muž a v jejímž kampusu jsme žili. Zamíchali jsme tehdy všechny zvyky dohromady a slavili společně. Naše děti byly nadšené, protože dostaly dárky ve třech různých termínech:))
Od té doby mám k tradicím vztah přátelský, ale nikoliv dogmatický. Jsem moc zvědavá, s čím jednou přijdou moje snachy. Třeba to bude něco fantasticky dobrého, co rovnou začlením do našich zvyků. A stejně doufám, že i jim zachutná něco z našich specialit - až si budou vytvářet svoji vlastní kuchařskou verzi vánočních tradic.
No řekněte, není to úžasné, jak může být taková tradice proměnlivá a stále zůstat tradicí?