Čeká nás jedno z nejhlubších a nejdelších měsíčních zatmění. Měsíc ztemní do hnědočervena
Nepochybně nejočekávanějšího měsíčního zatmění celého desetiletí budeme svědky z pátku 27. na sobotu 28. července. Půjde totiž o první úplné zatmění viditelné v České republice po dlouhých 3 letech. Jeho hlavní výsadou bude průchod Měsíce geometrickým středem zemského stínu. Díky tomu bude Měsíc při maximální fázi úkazu velmi tmavý.
S tím souvisí i fyzicky největší možná délka fáze úplného zatmění. Měsíc bude ponořen celý v zemském stínu 1 hodinu 43 minut. Poslední takové "středové" zatmění jsme mohli spatřit v červnu roku 2011, další se odehraje až v červnu roku 2029.
Dnes zvedneme oči k noční obloze. Naším hostem je astronom Jan Veselý. Já sdílím tu vaši radost, protože vy jste vlastně veselý stále. Ale teď máte určitě velkou radost z toho, co se bude příští týden dít na obloze. Bude to velká podívaná.
Všichni se těšíme na tu asi nejlepší podívanou, kterou nám letošní obloha nabídne. Protože Měsíc, který se teď blíží do úplňku, tak se v noci z 27. na 28. července, čili z pátka na sobotu, ocitne jednak v úplňku a jednak v zatmění. Tohle zatmění bude mimořádné třeba tím, že bude téměř nejdelší možné. Překoná ho až nějaké zatmění daleko po roce 2100. Bude trvat skoro hodinu a tři čtvrtě. Měsíc při něm projde téměř prostředkem zemského stínu, tedy to zatmění bude opravdu velmi hluboké, velmi dlouhé a určitě to bude moc krásná podívaná.
Tomu se říká středové zatmění?
Ano, pokud Měsíc prochází středem zemského stínu, tak to občas označujeme jako středové zatmění.
Tentokrát ten jev potrvá docela dlouho, hodinu 43 minut.
Ano. A to je jen ta úplná fáze. Ono to zatmění Měsíce probíhá tak, že nejdřív se Měsíc dostane do takzvaného polostínu, což je část zemského stínu v prostoru, který není moc tmavý, takže si toho na první pohled vlastně ani nevšimneme. Tohle se bude odehrávat ještě pod naším obzorem. U nás Měsíc vyjde někdy kolem 20 hodiny a 40 minuty a to už bude začínat částečné zatmění. A tohle částečné zatmění bude postupovat, jak bude Měsíc vycházet nad obzor. Až se Měsíc ve 21 hodin a 30 minut dostane do úplné fáze, to znamená, že se ocitne celý v zemském stínu. Na tom bude pozoruhodné to, že Měsíc ani při tom úplném zatmění nezmizí. Úplně zatmění neznamená, že by Měsíc nebyl na obloze vidět. To je způsobeno tím, že zemský stín není úplně černý. Protože kdybychom v tu chvíli, kdy je to úplné zatmění Měsíce, stáli na Měsíci, to doporučuji, jestli hodláte někdy podniknout výlet na Měsíc, tak si vyberte termín, kdy bude úplné zatmění Měsíce, protože to bude nádherná podívaná. Pokud stojíme na Měsíci, tak vidíme na obloze Zemi, která zakrývá Slunce. Ale Země je lemovaná takovým oranžovým zářivým prstencem, což je rozsvícená zemská atmosféra. Jsou to vlastně červánky. Protože tam funguje jev, že v našem ovzduší se rozptyluje nejlépe modrá barva ze slunečního světla, čili světlo, které pokračuje dál atmosférou je zbavené modré složky a je dooranžova. Na Zemi to vidíme při západu nebo východu Slunce jako červánky. Tohle světlo červánků se láme dovnitř, do toho zemského stínu a proto je Měsíc takový oranžový. A čím je hlouběji v zemském stínu, tím je ta barva temnější, takže jde do takového až hnědočervena.
Nerozumím ničemu. To je něco jako ‚vím, že nic nevím‘. Ale nečekám, že mi to spolknete
Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Specializuje se především na výjimečné úkazy a výzkum Sluneční soustavy. Velmi důkladně se zajímá o planetu Mars. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba, divadlo, opera, výtvarné umění a čím dál víc i historie.
Takže to bude hezká podívaná. Jak z Měsíce na planetu Zemi, tak ale i ze Země na Měsíc. Protože Země nabízí krásný pohled na červený Měsíc.
Když budeme na Měsíci tak uvidíme Zemi červeně lemovanou. A ze Země nám sluneční světlo nabídne pohled na krásný rudý Měsíc. Úplné zatmění jak jsem říkal začne ve 21:30 a skončí až ve 23 hodin a 13 minut, což je ta hodina a téměř tři čtvrtě. Potom bude Měsíc ještě vystupovat postupně ze stínu, nastane další částečná fáze zatmění. Viditelná část tohoto úkazu pro nás končí až 19 minut po půlnoci.
Ale ten den, nebo vlastně onu noc, bude na obloze ještě jeden zajímavý úkaz. A ten bude pod Měsícem.
Ano, nám se sešly dvě naprosto mimořádné události. Protože pod Měsícem, během toho úplného zatmění, uvidíme sytě oranžovou hvězdu, všechno to bude na obloze laděno do oranžova. Ale ve skutečnosti to nebude hvězda, bude to planeta Mars. Zrovna náhodou se Mars ve stejný den, kdy nastane zatmění Měsíce, ocitne přesně naproti Slunci, čemuž říkáme, že je Mars v opozici. V tu chvíli je ta planeta na obloze nejjasnější, je vidět celou noc. A kromě toho je tahle opozice Marsu také mimořádná, protože Mars je při ní velmi blízko k Zemi, téměř nejblíž, jak může být. O několik dní později, 31. července to bude jen 57,5 milionu kilometrů, čili Mars bude i mimořádně jasný.
Říkáte, že Mars bude nejblíž 57 milionů kilometrů. Kolik je to kilometrů, když je nejdál?
Když to je nejdál, to si můžeme ověřit hned za rok, příští rok v srpnu. 28. srpna 2019 to bude nejdál a to je 400 milionů kilometrů. Čili ten rozdíl je opravdu obrovský.
Když tedy bude Mars nejblíž a ten Měsíc bude v zatmění, to znamená, že bude Mars výraznější a bude zářit víc než Měsíc?
Určitě bude, ano. Mars je v tuhle chvíli vlastně druhou nejjasnější planetou po Venuši, která je vidět chviličku večer. Mars svým jasem teď překonává třeba i Jupiter. Takže rozhodně bude Mars výrazně jasnější než Měsíc. Trochu se bude blížit pravdě ona falešná zpráva, která koluje už víc než 15 roků po internetu, o tom, že Mars bude na obloze větší než Měsíc. Tak větší než Měsíc nebude, ale při tomto úkazu bude rozhodně Mars jasnější, než Měsíc.
Vy jste říkal takovou zajímavou myšlenku, že kdybychom byli na Měsíci, tak bychom Zemi viděli velmi zajímavým pohledem. Možná ji tak mohli vidět v roce 1969 první lidé, kteří na Měsíci přistáli. 21. července 1969, v sobotu budeme mít výročí.
Vidíte, na to jsem si vůbec ani nevzpomněl. Ale máte pravdu, že pro nás v noci z 20. na 21. července přistáli první lidé na Měsíci v roce 1969. Takže letos to máme 49 roků. Když oni tehdy stáli na Měsíci, tak nebylo zatmění, ale viděli na obloze Zemi, která tam je asi tak 3,5 krát větší, než na naší obloze Měsíc. Takže pokud máte dostatečně bujnou fantazii, jako třeba já, tak si zkuste představit, jak to mohli tenkrát pozorovat.
Vnímat to museli hodně intenzivně. Až to skoro na člověka padne z toho nebe.
Ten pocit musí být asi nepopsatelný. Astronauti říkají, tak je Země opravdu fascinující. Je vidět, jak pluje vesmírem, jak je to křehká kosmická loď. Jak ty naše pozemské problémy, které tady vytváříme, abychom je potom mohli řešit, tak jsou při pohledu z vesmíru naprosto malicherné.
Mě tak napadlo, jestli má vůbec Měsíc nebe.
Na Měsíci není atmosféra, to znamená, že je tam obloha neustále černá. A tím pádem i společně se Zemí jsou na obloze vidět hvězdy. Ale musíme si uvědomit, že Země je tam nejen na obloze větší, ale také mnohem jasnější, než Měsíc na naší obloze. Čili naše oči by byly oslněny Zemí. Takže bychom úplně ty nejslabší hvězdy společně se Zemí neviděli. Ale v okamžiku, kdy by se Země ocitla v novu, tedy kdyby byla osvětlená od Slunce z opačné strany, tak bychom ty hvězdy viděli a jsou tam vidět i ve dne. Protože i Slunce je na obloze, která je úplně černá, takže kolem hvězdy vidět jsou.
Slzy svatého Vavřince a pozorování letní oblohy nám přiblíží astronom Mgr. Jan Veselý
Radioporadna - Mgr. Jan Veselý - Hvězdárna a planetárium Hradec Králové - Slzy svatého Vavřince a pozorování letní oblohy - Zajímavá osobnost je Hostem Radioporadny Českého rozhlasu Hradec Králové každý všední den po 11 hodině.
Pojďme zpátky na Zemi. Jaké hvězdy jsou teď vidět, kromě toho příštího týdne, kdy to bude na obloze opravdu velké?
Máme léto, takže vysoko nad hlavou, když se konečně setmí, ono se teď stmívá pozdě, tak je letní trojúhelník, což jsou tři jasné hvězdy, každá z jiného souhvězdí. Nejjasnější je Vega ze souhvězdí Lyry. Potom je tam ještě hvězda Deneb z Labutě a Altair z Orla. A kromě toho se letní oblohou táhne Mléčná dráha, která je moc pěkně vidět z míst, kde je temná obloha, kde nevadí třeba pouliční osvětlení. Na tyto věci bych doporučoval se podívat někdy jindy, než kolem toho měsíčního úplňku. I když je pravda, že třeba zrovna v době toho zatmění bude Měsíc zeslabený natolik, že bude na obloze ještě krásně vidět Mléčná dráha a o to bude ten zážitek mocnější. Kromě hvězd a souhvězdí, tak jsou vidět i další planety, nejen Mars. Večer můžeme vidět Venuši jako Večernici, chvilku nad severozápadním obzorem. Potom je v první polovině noci vidět planeta Jupiter, ta vypadá jako taková trochu jasnější hvězdička, která svítí klidnějším světlem než hvězdy. Je vidět i Saturn, který se s hvězdami tak trochu plete, ten je teď vidět celou noc. A možná už bychom mohli zmínit i to, že třeba na ranní obloze se na severovýchodě objevují podzimní souhvězdí. Máme sice léto, ale podzimní souhvězdí už se hlásí a mezi nimi je třeba takzvaná Velká mlhovina v Andromedě, tedy dnes ji správněji říkáme Velká galaxie v Andromedě. Což je obrovský hvězdný ostrov, podobný naší Mléčné dráze, na který se díváme ze vzdálenosti 2,5 milionu světelných roků. Vypadá na obloze jako mlhavý obláček. Pokud jej zahlédneme, tak si můžeme být vědomi toho, že to je nejvzdálenější objekt ve vesmíru, který můžeme vidět pouhým okem bez dalekohledu.
Takže to chce možná jít někam do přírody, abychom nebyli ovlivnění světelným smogem.
Ano, je vždy lepší jít někam, kde není pouliční osvětlení, kde je temná obloha. Ona ta Velká galaxie v Andromedě je ještě ráno poměrně nízko nad obzorem, takže je dobré být i na místě, kde je dobrý výhled po obzoru. Tedy ne uprostřed lesa nebo mezi vysokými domy.
A ještě jednou připomeňme, že jedna velká astronomická událost nás čeká příští týden, z pátku 27. na sobotu 28. července. Jedinečné, úplné zatmění Měsíce.
Středové zatmění Měsíce, úplné a ještě ke všemu opozice Marsu. Čili ty úkazy budou dva během jedné noci.
Teď ještě, aby přálo počasí.
To je na tom to nejdůležitější.
Co budete dělat? Budete příští týden jezdit a hledat, odkud bude nejlepší výhled?
Rád bych, aby bylo pěkné počasí, protože příští týden plánuji dovolenou. Ale v téhle souvislosti je dobré říct i to, že ten úkaz je možné pozorovat bez dalekohledu, je nádherně vidět očima. Krásně se dá vyfotografovat, pokud máme fotoaparát s teleobjektivem nebo s nějakým velkým zoomem. Je to i moc hezký fotografický zážitek. Všem doporučuji, ať už jste na dovolené nebo doma, bude-li přát počasí, tak se podívejte na zatmění Měsíce a Mars v opozici.
Pane Veselý, moc děkujeme za to, že jste nám to dnes všechno připomněl a přiblížil.
Související
-
Slunce je obyčejná, středně velká hvězda. Žlutý trpaslík, ovšem obestřený některými záhadami
Co je to Slunce? To je dobrá otázka, protože v encyklopediích se dají najít takové perly, že hvězdy jsou obrovské koule žhavého plynu, v jejichž středu je jaderný reaktor.
-
Hvězdou nám nejbližší je Slunce. Bez něj by nebyl na Zemi život.
Od počátku lidské civilizace bylo Slunce uctíváno jako životodárný symbol. Jedním z nejvýznamnějších světových pracovišť pro sluneční výzkum je hvězdárna v Úpici. Z...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
