Za poklady královských věnných měst putoval Petr Voldán
Město Dvůr Králové nad Labem má své jméno díky skutečnosti, že se stalo věnným a patřilo královně
Královská věnná města patří k nejkrásnějším a nejzajímavějším českým městům, která při svých toulkách českou krajinou rozhodně nemůžete vynechat.
Druhou naší zastávkou bude Dvůr Králové nad Labem. Město, které změnilo svůj původní název právě poté, co připadlo jako “věnné město” královně - odtud Dvůr Králové. Stejné to mimochodem bylo i v případě Hradce Králové.
Petr Voldán pozval k mikrofonu řadu hostů a mezi nimi i univerzitního profesora Karla Martinka. Od něj například uslyšíte kontroverzní názor na označení “věnná města”.
V Muzeu Dvora Králové nad Labem se ale autor pořadu dozvěděl i poněkud “drastický” dobový kuchařský recept na úpravu mřenek. Tyto rybky dodávalo “věnné město” na královský stůl.
Z historie Dvora Králové nad Labem vás možná zaujme také osud sládka, který v místním pivovaru v roce 1719 vařil tak špatné pivo, že neunikl pozornosti vrchnostenské kontroly, kterou pro královský dvůr vykonávali “podkomoří” a “hofrichteři”.
Podstatně blíž k současnosti vás pak zavedou hudební ukázky z díla rodáka ze Dvora Králové nad Labem, znamého a oblíbeného R.A. Dvorského.
Druhý díl letního rozhlasového putování Petra Voldána po Královských věnných městech nazapomene představit ani tradiční výrobu vánočních ozdob nebo další rodáky ze Dvora Králové.
Město je neodmyslitelně spjato také s jednou z největších a nejkrásnějších evropských zoologických zahrad. Ovšem historické město malebného Podkrkonoší nabízí také řadu historických, kulturních a uměleckých památek.
Krásné okolí, kterému vévodí barokní hospital Kuks a kde se nachází vodní dílo s neobyčejným názvem Přehrada Les Království, můžete prozkoumat na pěších výletech, na kole či čtyřkolce, shlédnout z ptačí perspektivy na vyhlídkových letech či paraglidingu.
Zajímá vás, jak to bylo doopravdy s rukopisem Královédvorským? Neváhejte a vydejte se do Dvora Králové!
Náměstí T. G. Masaryka prošlo dlouhým stavebním vývojem, dodnes si však uchovalo historický vzhled. Je obklopeno řadou historicky cenných objektů: Stará radnice s hodinami a latinským nápisem - HAEC DOMUS ODIT AMAT PUNIT CONSERVAT HONORAT NEQUITIAM PACEM CRIMINA IVRA PROBOS, který hlásá: Tento dům nenávidí špatnost, miluje mír, trestá zločiny, zachovává práva, ctí šlechetné. Dnes jsou zde reprezentační prostory města a výstavní síň.
Jednou z dominant náměstí je Městská spořitelna. Jedná se o secesní budovu z let 1909-1910. Její pravé křídlo bylo přistavěno později, dnešní podobu získala až v roce 1930.
Rukopis královédvorský jako komiks. Filip Pýcha ho zpracoval originálním způsobem
Rukopis královédvorský oslavil v září roku 2017 své 200. výročí nalezení Václavem Hankou. K tomuto jubileu zpracoval Filip Pýcha jeho obsah zcela originálním způsobem. Kniha, založená na textu rukopisu královédvorského, má pomoci nejen dětem a studentům, ale i dospělým, dozvědět se zábavnou formou, co konkrétně v rukopise královédvorském vlastně je.
Mariánský sloup je významnou plastikou v centrální části náměstí. Pochází z roku 1750-54 od Josefa Procházky z Chrudimi.
Na náměstí je umístěna kašna se sochou Záboje z roku 1857. Záboj je alegorickou oslavou mateřského jazyka a češství, inspirací byl tzv. Královédvorský rukopis. Jejími autory jsou František a Antonín Wagnerovi.
Na místě původního románského kostelíka byl vystavěn gotický kostel sv. Jana Křtitele, který byl dvakrát přestavěn a rozšířen. Kostelní věž byla přistavěna po římsu roku 1644 a roku 1894 byla zvýšena na nynějších 64 metrů. Dnešní podobu získal kostel až v 90. letech 19. století.
Ve věži kostela jsou tři funkční zvony. Největší zvon pochází z roku 1505 a jmenuje se sv. Jan, říká se mu také "Hrubý" nebo "Velký". Další zvon, zvaný "Umíráček", je z roku 1508 a třetí "Čapek" nebo také "Poledník" je z roku 1540. Kromě zvonů odbíjí čas i novodobý hodinový stroj, jehož zvuk je slyšet každou čtvrthodinu.
Součástí kostela je i rukopisná kobka, kde byl v roce 1817 nalezen Rukopis královédvorský. V současnosti je věž kostela i rukopisná kobka zpřístupněna veřejnosti.
Městské muzeum (Kohoutův dvůr)
Název pochází asi z poloviny 19. století, kdy byl celý komplex upraven k obývání tehdejším majitelem Aloisem Kohoutem. Z původní usedlosti zůstaly tři budovy. Hlavní budovu se špýcharem spojuje vstupní brána s Bergerovým znakem a jeho monogramem. V současné době je v prostorách Kohoutova dvora městské muzeum. V hlavní budově je od r. 1978 umístěna stálá expozice dokumentující dějiny města, v nově zrekonstruované budově špýcharu je od roku 1998 galerie, přednáškový a výstavní sál.
Safari Park Dvůr Králové
Patří k největším a nejkrásnějším evropským zoologickým zahradám. Odborníky je považována za unikátní genobanku především afrických zvířat, jejichž biologická a společenská hodnota je nevyčíslitelná. ZOO se rozkládá na celkové ploše 78 ha a k vidění je 300 druhů zvířat (převážně afrických kopytníků). Ve velkých travnatých výbězích safari naleznete největší kolekci afrických zvířat v Evropě: nosorožce, žirafy, zebry, antilopy, buvoly, lvy, gepardy, pelikány, jeřáby a mnoho dalších. Největším zážitkem je prohlídka safari z pohodlí vozu, kdy jsou zvířata na dosah ruky. ZOO nabízí také řadu zážitkových programů.
Můžete také soutěžit o zajímavé ceny, včetně publikace “Královny a jejich věnná města”. Abyste některou z cen získali, stačí odpovědět správně alespoň na pět otázek, které uslyšíte každou neděli po odvysílání pořadu. Odpovědi posílejte buď písemně na adresu Český rozhlas Hradec Králové, Havlíčkova 292, PSČ 500 02 Hradec Králové nebo elektronicky na adresu hradec@rozhlas.cz
A teď už druhá soutěžní otázka k pořadu z věnného města Dvůr Králové nad Labem - Jak se jmenoval zpěvák, skladatel, kapelník, klavírista a herec R.A. Dvorský ještě než přijal toto příjmení rodného města jako psedonym?
Příští neděli vás Petr Voldán v pokračování letního putování po Královských věnných městech pozve do Trutnova.
V seriálu dokumentů na vlnách Českého rozhlasu Hradec Králové vám postupně přiblížíme historii i současný život devíti věnných měst českých královen.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
