Z historie do současnosti. V Hradci Králové můžete prožít příběh slavné rodiny i firmy PETROF
V pátek 18. května můžete v rámci Muzejní noci prožít příběh slavné české rodiny a prohlédnout si ty nejzajímavější exponáty z historie i současnosti české firmy PETROF. Základním stanovištěm bude nová budova kulturního centra PETROF Gallery. V Muzeu PETROF si můžete prohlédnout unikátní pianina od historických až po nejnovější modely. Čekají vás jedinečné klavíry včetně těch samohrajících.
S našimi hosty odkryjeme spletité osudy všech pěti generací rodiny a mistrů klavírníků, kteří pro vás již od roku 1864 v Hradci Králové staví ty nejkvalitnější nástroje. Do našeho studia dnes přišla Zuzana Ceralová-Petrofová a také její sestra Ivana Petrofová. Tak co se toho 18. května bude dít?
My se moc těšíme. Muzejní noci se tradičně zúčastňujeme. Chtěla bych pozvat všechny posluchače na krásný večer, který bude provázen samozřejmě hudbou, jak jinak. Začínáme, ale tentokrát od současnosti po historii, takže, ale můžeme improvizovat. Celý náš program bude v duchu historie a současnosti. Začínáme v PETROF Gallery, kde se návštěvníci budou setkávat s klavíristy, budou odtajňovat tu historii, protože celá ta část bude průchozí. Dozvědí se něco o stavbě klavíru.
PETROF Gallery, tam se ještě dostaneme, to je úžasný nový a moderní prostor pro setkávání, ale muzeum, tam máte vystavené vaše výrobky, tedy klavíry. Mě by zajímalo, jestli tam je i ten první. Úplně první, z roku 1864, který postavil váš prapradědeček?
Ano, je to tak. Náš prapradědeček ho postavil. Je tam nástroj z roku 1867.
Jak hraje? Jak zní?
Je zajímavý. Je tam poznat ten zvuk. Vývoj toho nástroje je trošičku jiný než dnes. Antonín Petrof, což je taková ta špička, ta třešínka na dortu, je to nástroj velice vyspělý. Ale návštěvníci si užijí, protože tam máme i samohrající stroje z roku 1929, které jsou svým charakterem úplně výjimečné. A je tam i polyfonní nástroj, který možná všichni neznají. A potom dál, když přejdeme do současnosti, tak jsou tam zase nástroje, které stojí za to vidět. Navštívit PETROF Gallery, to je něco pro hudební nadšence. A je tam i červený nástroj, červené Ferrari.
To je červený nástroj a říkáte mu Ferrari?
Říkáme mu Ferrari, když je červený.
Jak to bylo vlastně s vaším prapradědečkem, že tenkrát prorazil?
On se vyučil truhlářem. A v té době byla piána velmi módní a dělala se pouze ve Vídni a v Německu. A on si říkal: "Proč bych neuměl postavit piáno, když jsem vyučený truhlář a navíc můj strýček ve Vídni vlastně už dnes piána staví." Tak šel na praxi k tomu strýčkovi do Vídně. A trošku se to protáhlo. Tam se on vyučil klavírníkem. Šel ještě k další konkurenci do Německa a když se vrátil asi po 7 letech, tak postavil svůj první klavír. To bylo v roce 1864 a bylo to v dílně na Starém náměstí, naproti katedrále Svatého ducha. Hradečáci budou možná vědět, že tam nahoře na tom domě je napsáno Ant. Petrof. Minulý týden jsme za laskavého přispění města Hradec Králové odkrývali pamětní desku Antonína Petrofa.
Čtěte takéKlavíry Petrof - tradice od roku 1864
Takže tam to všechno začalo. Na Velkém náměstí v Hradci Králové. Vy jste pátá generace pokračovatelů úžasné tradice. Váš tatínek byl tedy čtvrtá generace. On slavil minulý týden narozeniny. Všechno nejlepší mu přejeme.
Narozeniny, ano. Všechno víte. Děkujeme.
Můžeme ještě zmínit nějaké období ze života firmy Petrof, které bylo i tím zlomovým obdobím. Které roky to byly podle vás?
Piano byznys je těžký. Je to prostě trošku konzervativní záležitost. A vyvíjí se podle toho, jaká je ekonomická situace ve světě. Takže byly doby, kdy se dařilo lépe a doby, kdy se nedařilo. Samozřejmě ty doby, kdy se nedařilo, tak to bylo válečné období. První takový problém nastal v roce 1866, hned dva roky po té, co se založila firma, když byla slavná bitva na Chlumu. A opravdu po ty dva roky se firma zavřela, protože prostě nebyli lidé, všichni válčili. Ale to bylo jediné období, kdy byla firma přerušená dva roky. Jinak jsme všechna další válečná období zvládli a dělali jsme náhradní program. Takže jsme dělali třeba pražce za první světové války nebo za druhé světové války. Samozřejmě se musel dělat válečný program. Ale vždy jsme to zvládli a pomáhali jsme si ještě vedlejší výrobou. A v té poslední krizi, v roce 2008, to byl hlavně luxusní nábytek. A také jsme to zvládli. Musíme, protože držíme tradici.
Řekněte mi, nutili vás doma, když jste byly malé, hrát na klavír? Paní Ivano.
Tak trochu. Určitě ano. Já jsem hrála na housle, protože moje představa o tom, jak zní zvuk úplně čistě byly housle. Ale hlavně já jsem se zamilovala do basy, do baskytary. Takže já jsem se chtěla naučit hrát na basu a tak jsem přišla do hudebky. V Habrmance mě tehdy udělali zkoušky a pak mi řekli: " Proč jsi neřekla, že chceš hrát na basu. To je přece jasné. Tak musíš strunový nástroj, takže housle." Profesorka Steinerová, že ji zdravím.
Paní Zuzano, co vy a klavír?
Já jsem chodila 7 let do lidušky a byla jsem takový ten žák, že jsem málo trénovala. Paní učitelka se na mě zlobila. A pak mně to samozřejmě chybělo a tak jsem to doháněla. Ale říkám dnes naštěstí, protože jsem měla dobré základy ze Zušky z Habrmanky. Člověk, když si najde zpěvníky, kde je těch písniček spousta, tak se dá leccos odehrát.
Žena řídí firmu Petrof, která přes 150 let přináší lidem radost z hudby
V pátek 24. listopadu byla Pátečním hostem od 10:00 v přímém přenosu z Radiokavárny v Havlíčkově ulici v Hradci Králové Zuzana Ceralová Petrofová, představitelka páté generace rodiny Petrofů, která v současné době stojí v čele společnosti Petrof.
Mě potěšilo, že si občas sednete ke klavíru. A paní Ivana vezme housle. Taková rodinná kapela.
Já se tedy přiznám, že teď si spíš tak trošku půjčím housle svého synovce. Protože ten úžasně hraje. A můj švagr také. Takže u nás se muzicíruje a hodně zpívá.
Jaké pocity zažíváte, když třeba vyjedete do světa a tam je vaše koncertní křídlo, ať už bílé, krásně leštěné, nebo tradiční černé, na koncertním pódiu. A pak mě zajímají takové ty zapadlé hospůdky. Setkaly jste se tam někdy s klavírem?
Já jsem shodou okolností teď byla dvakrát za sebou v Itálii. Vybrala jsem si prakticky neznámý hotel. A když jsem tam přijela, tak ve foyer stál Petrof. Tak to mě až píchlo u srdce, říkala jsem si: "Tak to je úžasné." My jsme do Itálie vždy hodně prodávali, takže jsem byla moc ráda.
A vy paní Ivano? Také jste někde v uvozovkách objevila nějaké váš krásný klavír?
Já jsem takový nástroj objevila před zhruba 8 lety, když jsme byly v Havaně na Kubě. A tam jich bylo hodně. Z toho jsem byla hodně překvapená. Byly v prestižních hotelích a také jeden v baru. A pořád hrají.
Pojďme se podívat k vám do toho nového prostoru PETROF Gallery. Loni jste ji otvírali.
Ano, to bylo ke konci roku. Bylo to 1. prosince 2017. Takže je to pár měsíců otevřeno, ani ne půl roku.
Čtěte takéMuzejní noc v PETROF Gallery
Ale už tam zazněla spousta koncertů. Je to úžasný, moderní sál se špičkovou akustikou a technologií.
Jsme moc rádi, že se lidé naučili chodit. Ten první den tam bylo překvapivě až téměř 4 tisíce lidí. Probíhalo to od odpoledne do večerních hodin. Začali jsme koncertní řadou, samozřejmě Antonína Petrofa, která měla čtyři koncerty, z toho jeden je ještě před námi, 29. května pan Hudeček a jeho přátelé. S panem Ivo Kahánkem jsme se podíleli na dramaturgii. Moc si považujeme, že jsme tam dostali skvělé muzikanty na ten první ročník. A pak máme samozřejmě své další aktivity. Chystáme na podzim především oslavy 100 let Československa. Takový první předskokan řady oslav výročí je už teď 24. května, kdy nám bude hrát naše spřízněná brněnská konzervatoř. Je to i pod záštitou obou hejtmanů, jak Královéhradeckého, tak Jihomoravského kraje. Ten koncert bude úžasný.
A pak jsem také viděl, že plánujete i festival.
Ano. To je tak, my máme kolem sebe skupinu umělců, kteří si říkají dohromady Petrof Art Family. Což znamená, že jsou to muzikanti napříč žánry a také z celého světa. Oni už pořádají 10 let takový festival. Sjíždějí se ti nejlepší učitelé hudby z celého světa, profesoři a učí další zájemce z celého světa a hru na hudební nástroje. A protože už nechtěli pokračovat v Itálii, tak se rozhodli, že chtějí pokračovat u nás. Tak se jim strašně líbila PETROF Gallery a také Univerzita Hradec Králové, protože tam bude probíhat ta výuka. Takže my si půjčíme na dobu 11. až 25. srpna univerzitu a všichni ti nejlepší kantoři z celého světa budou vyučovat u nás v Hradci Králové. Za to jsme moc rádi.
Na závěr ještě jednou pozveme na Muzejní noc v pátek 18. května od 18 hodin. Přijďte se podívat do PETROF Gallery. Pozvaly vás dvě úžasné dámy, pokračovatelky, pátá generace slavné dynastie výrobců klavírů v Hradci Králové, Zuzana Ceralová-Petrofová a Ivana Petrofová. Moc vám děkuji. Ještě taková otázka. Kdyby vám zavázali oči a postavili před vás čtyři klavíry, poznaly byste bezpečně, který je Petrof?
Který z nich je náš? No, já bych řekla, že tak na 80 až 85 procent.
Související
-
Ve velkém stylu zahájila PETROF Gallery v Hradci Králové svou první koncertní řadu
Představili se mezinárodně uznávaní umělci Pavel Hass Quartet a famozní pianista Ivo Kahánek. Dostat se na tento koncert nebylo vůbec jednoduché.
-
Prezident si prohlédl továrnu Petrof, zasadil lípu a...
Prezidentská návštěva Královéhradeckého kraje dnes končí. Miloš Zeman zamíří do Broumova. Včera prezident navštívil loňskou Vesnici Královéhradeckého kraje Holovou...
-
V senegalské hudební škole hrají žáci na klavíry české firmy...
Klavíry Petrof si začínají razit cestu Afrikou. V senegalské metropoli Dakaru začala působit první klavírní škola, ve které se budou žáci učit hrát právě na nástroj...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
