Z Carnegie Hall do Kostelce nad Orlicí. Český král swingu Jan Smigmator na svém turné Murphyho zákon

Tak nás pozvěte na příští pátek.
Zvu všechny posluchače velmi srdečně. Musím říct, že se do Kostelce těším hned z několika důvodů. Jednak znám pana Františka Kinského pouze mediálně a z vyprávění spousty mých přátel a všichni jsou z něj absolutně nadšeni. My jsme se nikdy osobně nepotkali, tak se na to moc těším. Spojuje nás také to, že nosíme stejné hodinky, to je hrozně pěkné.

Vidět plakát, který zve na váš koncert do Carnegie Hall, kde koncertovali Frank Sinatra a Ella Fitzgerald, to je neuvěřitelný závazek.
Jan Smigmator, zpěvák

A musím ještě ke Kostelci říct několik zásadních věcí. Dlouhá léta jsem koncertoval s Orchestrem Václava Hybše, se kterým jsem jezdil po republice v rámci vánočních koncertů, které jsem i moderoval. A vždy během té měsíční túry byl jedním z nejzásadnějších koncertů Kostelec nad Orlicí, kde byl dlouhá léta ředitelem skvělý člověk, muzikant Vašek Uhlíř. Kdykoliv jsme přijeli do Kostelce, do kulturního domu Rabštejn, tak nás Vašek Uhlíř ve smokingu vítal, po koncertě měl nachystanou pro celou kapelu slivovici, řízky, všechno bylo perfektně zařízené. A kostelecký publikum bylo jedno z nejlepších během celého turné. Takže já pevně věřím, že spousta lidí, které jsem vídával v hledišti kulturního domu Rabštejn, uvidím 23. června v zámeckém parku Nového zámku u pana Františka Kinského. A troufám si říct, že atmosféra pod širým nebem, pod hvězdnou oblohou, bude fantastická.

Čtěte také

Projekt "Sinatrology" pochází ze srdce Jana Smigmatora

Turné se jmenuje Murphyho zákon 2023. Ale cédéčko, ze kterého vychází, je už z roku 2020, ne?
Ano, to je z roku 2020. A ten název Murphyho zákon je, řekl bych, absolutně trefný. Protože cédéčko vyšlo na podzim v roce 2020 a přesně den po podzimním lockdownu. Supraphon naskladnil všechny své prodejny, cédéčko tam bylo, ale prodejny zamkly. Měli jsme nachystané turné na rok 2020, které se také nemohlo uskutečnit, takže jsme to posouvali, nakonec jsme ho mohli zrealizovat až v minulém roce na jaře, kdy jsem projel se svým novým big bandem celou republiku. A letos navazujeme na úspěšné turné ještě několika separátními koncerty a jeden z nich se uskuteční právě v Kostelci nad Orlicí.

Můžeme udělat malou ochutnávku toho, na co se mohou posluchači těšit?
Zazní samozřejmě sinatrovky, slavná My way s mým českým textem, zazní Měsíční řeka, Moon River, jako taková vzpomínka a poděkování Karlu Gottovi. Ale zmíním pochopitelně Tonyho Bennetta i Michaela Bublého. Ale Murphyho zákon je trošku jiná deska, všechny písničky jsem nazpíval v češtině, většinou s novými texty. A v textu Murphyho zákona se najde úplně každý, protože s těmito zákony máme zkušenosti úplně všichni.

Musím se teď vrátit ještě maličko do minulosti, protože vy jste koncertoval na konci dubna v New Yorku ve slavné Carnegie Hall. Jak jste se tam dostal?
Normálně letadlem přes Atlantik, ale trvalo to dva roky, než se naplnila představa a můj velký sen. Protože do Carnegie Hall je samozřejmě dlouhý pořadník, na termín se čeká hodně dlouho. Karel Gott na něj čekal 4,5 roku. A to nebyl covid, podotýkám. My jsme čekali zhruba dva roky, než se od prvního jednání zrealizoval koncert. A musím říct, že vidět plakát, který zve na váš koncert do Carnegie Hall, na domě, kde koncertoval Frank Sinatra, Tony Bennett, Ella Fitzgerald, Beatles, Tina Turner, to je neuvěřitelný závazek.

Když jsem dozpíval kteroukoliv z písniček, tak jsem měl pocit, jako kdybych dal gól na mistrovství světa ve fotbale, takový to byl potlesk.
Jan Smigmator, zpěvák

Všichni se mě ptají, jestli jsem měl trému, a já si myslím, že neměl. Ale měl jsem hodně silný pocit zodpovědnosti. Koncertoval jsem v sále Zankel Hall, to je prostřední ze sálů v Carnegie Hall, který má kapacitu 600 míst, a měli jsme téměř vyprodáno. V sále bylo asi 540 lidí, zhruba dvě třetiny byli Češi, třetina Američani, kolem 200 lidí přiletělo na můj koncert z České republiky. Takže jsem obdivoval to zapálené fandovství, kterého si neskutečně vážím. A ve chvíli, kdy jsem vstoupil na tu scénu, tak jsem si uvědomoval, kdo tam všechno hrál přede mnou a kde jsem. Na rohu 7. avenue a 57. ulice opravdu procházely hudební dějiny, obzvláště ty swingové a jazzové. Protože není swingovějšího města, než je New York. A bylo to velké, užíval jsem si ten moment plnění snu.

Čtěte také

Jan Smigmator: V Carnegie Hall chci podat životní výkon

Ještě řekněte, s kým jste tam vystupoval. Protože jste měl za sebou skvělé muzikanty, kteří také spolupracovali s Tonym Bennettem, je to tak?
Pro tuhle mimořádnou příležitost jsem si vypůjčil kapelu od Tonyho Bennetta, nebo část jeho muzikantů. Ale musím také dodat, že u piana seděl můj dlouholetý kamarád a kolega, seznámili jsme se v Orchestru Václava Hybše před mnoha lety, Honza Steinsdörfer, což byl dlouholetý kapelník Ewy Farné. Teď už skoro šest let hraje s kapelou Chinaski, ale je srdcem a schopnostmi jazzman, skvělý aranžér a hudební producent. Na Hammondovy varhany hrál Honza Ander, takže my jsme tam byli, jak rád říkám, tři čeští Honzové v doprovodu americké jazzové elity. Na bicí nástroje hrál Herold Jones, který hrával s big bandem Counta Basieho, s Ellou Fitzgerald, natáčel desky s Natalie Cole, s Robbiem Williamsem.

Neuvěřitelná energie musela být v tom sále.
Ta energie byla neuvěřitelná a musím říct, že od prvního okamžiku bylo publikum na naší straně. Když jsem dozpíval kteroukoliv z písniček, tak jsem měl pocit, jako kdybych dal gól na mistrovství světa, protože ten potlesk byl jako na fotbalových stadionech. A skvělé je, že se nám povedlo tento večer zaznamenat a natočili jsme audionahrávku. Na podzim vyjde záznam koncertu z Carnegie Hall na vinylu, na elpíčku, samozřejmě na cédéčku, a taky online.

Co vy a léto? Těšíte se na muziku, na koncerty, nebo budete i odpočívat a s rodinou si uděláte nějakou dovolenou?
Je pravda, že po návratu z Carnegie Hall to bylo hodně hektické. Jednak jsem měl ještě turné s americkým saxofonistou Scottem Hamiltonem, který s námi také hrál v New Yorku. Také jsem zpíval jako host Ústřední hudby Armády České republiky letos při jejich tradičním turné. Proběhla spousta rozhovorů, ten zájem je obrovský a moc mě těší, ale... rád si taky odpočinu. Máme dvě malé děti, takže se jim během léta samozřejmě musíme věnovat. Vyrazíme do naší oblíbené destinace, do Slovinska na pobřeží. Mají to tam nádherné, my to tam milujeme, městečko Piran. A čekají nás také během léta jazz pikniky, což je projekt, který započal právě v období covidu, kdy se nic moc nekonalo, ale už se hrát mohlo. Začali jsme hrát na naší zahradě a pak na to navázali koncerty na zahradách u mých fanoušků a přátel. Takže během léta hrajeme koncerty ve vile Vojkov, což je mezi Vyžlovkou a Říčany, potom mířím také s kapelou do Karlových Varů na filmový festival. Takže sledujte mé Instagramy a Facebooky, moje webovky, tam se dozvíte, kde se můžeme během léta potkat.

Tak si to krásně užijte. Jan Smigmator přijel k nám do Českého rozhlasu Hradec Králové. Moc děkuji za rozhovor.