Vznik samostatného Československého státu byl pro většinu občanů nečekaným a čarovným okamžikem
28. října roku 1918 byla na Václavském náměstí v Praze oficiálně vyhlášena samostatnost a pro národy bývalého Rakouska-Uherska se začaly psát nové dějiny. 29. října zažívali velkou euforii i obyvatelé na Jičínsku. A právě o nich a o jejich životě už za tzv. Velké války, o likvidaci říšských symbolů i úmrtní tabulce, že Rakousko dokonalo sešlostí věkem 392 let, je sváteční rozhlasová Návštěva.
Po symbolických jičínských místech reportérku Vlaďku Wildovou doprovodila historička Regionálního muzea v Jičíně Hana Fajstauerová.
Čtěte také
Nejstarší a nejvýraznější jičínské náměstí se jmenovalo původně velmi jednoduše - Velké. V době první republiky bylo jeho pojmenování spojeno s prvním prezidentem T. G. Masarykem. Od května 1941 neslo název Valdštejnovo a po roce 1948 získalo jméno po prvním dělnickém prezidentovi Klementu Gottwaldovi.
Dvacáté století přineslo řadu výrazných událostí, které na dlouhou dobu proměnily naši historii. Ty se prolnuly i do atmosféry tohoto náměstí, jenž bylo svědkem řady manifestací, demonstrací, táborů lidu, 1. májů, pohřbů, oslav, provolání apod. Prvním mezníkem spojeným s číslem osm je rok 1918, kdy po 392 letech skončila nadvláda Habsburků v českých zemích.
V Jičíně panovala v pondělí 28. října 1918 ještě stále nejistota. Následujícího dne se konala v jedenáct hodin dopoledne manifestace na náměstí. Celé slavnostní shromáždění zakončil starosta Sokola, odborný učitel Josef Matějka, který zde mj. promluvil o významu sokolstva v novém státě.
Čtěte také
Tentýž den ve tři hodiny odpoledne se všechny spolky účastnily velkolepého průvodu od sokolovny zakončeného právě na náměstí. V jeho řadách šli studenti, úředníci, sokolové a představitelé dalších místních spolků, dívky v národních krojích, důstojníci a obyvatelé okolních obcí atd. Přítomných této slavnosti bylo téměř 6000 (podle kroniky 15000).
Dne 8. listopadu, na paměť bitvy na Bílé hoře, pořádal Národní výbor na náměstí vyzdobeného Jičína tábor lidu, kde složili svou přísahu národní milice (utvořená na konci října 1918), státní i samosprávní úřady a také občanstvo.
STALO SE na Jičínsku na podzim roku 1918:
opět se projevil nedostatek uhlí, které bylo nutné především pro činnosti vodárny a plynárny. Těm v polovině listopadu zbývalo uhlí pouze na 14 dní. Nedostatek lidé pocítili ve všech oblastech, nebylo dostupné máslo, sádlo, cukr i maso. Od 18. listopadu se situace v zásobování potravinami začala stabilizovat: zvýšila se dávka mouky, brambor, zlevnilo maso. Dokonce i uhlí bylo přislíbeno. • 28. října v Jičíně panovala nejistota. V dopoledních hodinách představitelům města došel telegram s informací o konci války a vzniku samostatného státu, o kterém se veřejnost dozvěděla ve večerních hodinách. Před sokolovnou zazněla píseň Kde domov můj. • Následujícího dne se již od rána začalo plnit náměstí lidmi a téměř každý z příchozích měl připnutou slovanskou trikoloru. Studenti začali likvidovat říšské znaky, rakouské orly a na věžové úmrtní tabulce se objevil nápis „Rakousko dokonalo sešlostí věkem 392 roků.“ To bylo záhy změněno na „Rakousko chcíplo“. • Ráno 29. října se také konala schůze Národního výboru, který převzal kontrolu nad veškerými úřady. • 8. listopadu pořádal Národní výbor na náměstí tábor lidu, kde složily přísahu nové republice státní i samosprávní úřady, občanstvo a národní milice, které vznikly na konci října 1918. • Dne 10. listopadu vyšlo po dlouhé době opět periodikum Krakonoš, jehož poslední číslo si občané mohli přečíst 30. 8. 1914. • 11. listopadu se do Jičína z Uher vrátil zeměbranecký pluk č. 11. „Skutečně bolno bylo se podívati na ten hlouček rozedraných a sešlých postav, na kterých zřejmě viděti bylo několikaleté strašlivé útrapy války a mnohé oko diváka zarosilo se vřelou slzou soucitu nad těmi ubožáky.“ • Spolek divadelních ochotníků J. K. Tyl v prosinci zahrál představení Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka. • Konec roku zakončily mnohé silvestrovské zábavy. Sokolové připravili zábavu v obou dvoranách sokolovny. Sál byl do posledního místa naplněn a Krakonoš z 19. 1. 1919 zmiňuje: „…nálada, jakou jsme nepocítili po čtyři léta…"
Zdroj: RMaG Jičín
Související
-
České i československé státní symboly a jejich postupná proměna v průběhu celého 20. století
Státní symboly ČR jsou symboly českého státu určené zákonem, jejichž výčet je obsažen v ústavním zákoně č. 3/1993 Sb., o státních symbolech ČR účinném od 1. ledna 1993.
-
Tatíček Masaryk. Jak moc jej známe?
Tomáš Garrigue Masaryk - státník, politik, filozof a pedagog. Byl poslancem rakouské říšské rady a univerzitním profesorem. V roce 1918 se stal prvním prezidentem.
-
Historické události vzniku Československa
Vznik Československa byl proces, který vedl k ustavení samostatného státu. Jeho hranice byly vymezeny mírovými smlouvami.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.