Vydat se za polární kruh, to chce kus odvahy a pořádnou výbavu. Obzvlášť, když vyrazíte na koloběžce

Čtěte také

Koloběžkou napříč Jižní Amerikou a Asií. Teď se dobroběžník Marek Jelínek chystá do Afriky

Čtyřiadvacetiletý dobrodruh se na dlouhou cestu vydal sám, jen takzvaně s plnou polní. „Měl jsem jen koloběžku a na ní připevněných několik brašen. Vše, co jsem potřeboval mít s sebou, stan, věci pro jízdu a opravu koloběžky, nějaké náhradní díly a věci na spaní.“

Jak vypadaly přípravy na takovou cestu? „Já aktivně sportuji celý život, takže nic speciálního jsem si na cestu nechystal. Jen jsem si pořídil novou koloběžku, zabalil jsem těch pár potřebných věcí a vyrazil jsem.“

První kilometry po České republice vedly známou krajinou, pak se ale už pohyboval v neznámých krajích. „Z Jilemnice jsem vyrazil do Jizerských hor, to byl úsek, který jsem znal. Ale pak už jsem Německo projížděl podle navigace. A nikde jsem nějak příliš nebloudil.“

Jak se měnilo počasí s blížícím se cílem za polárním kruhem? „Přes celé Německo bylo hodně teplo. Potom na jihu Norska v horách bylo trošku chladněji, ale pak mne na severu překvapilo, že co jsem přejel polární kruh jen asi dvakrát zapršelo. A jinak byly teploty i 30 stupňů Celsia ve stínu. Takže jsem tam spíše bojoval s vedrem než se zimou.“

Čtěte také

S Kozlem na dřevěných jasankách za polárním kruhem ve stopách výpravy Roalda Amundsena

Jaké byly reakce lidí, když Václav potkával řidiče aut, cyklisty nebo jiné koloběžkáře? „Když jsem vyrazil za hranice České republiky, tak skoro nikdo tu koloběžku neznal. Na severu lidé všude říkali, že to vidí úplně poprvé v životě. Ptali se, co to je, jestli jsem si to postavil sám, nebo se to dá někde koupit.“

Zatímco Václav je stále plný energie, tak koloběžka cestu nevydržela. „Koloběžka si teď dá takový lehký odpočinek. A pak bude zase určitě skvěle jezdit.“

Čtyřiadvacetiletý mladík už teď začíná plánovat další cestu. Jak sám říká, už byl na jihu, na severu a teď se s největší pravděpodobností vydá z Jilemnice na východ.