Volba koptského papeže

Jak se volí koptský papež?

Jan Fingerland: „No nejdřív proběhl takový předvýběr, který se dělal pomocí volitelů několika tisíc koptských duchovních, ale i laiků, kteří vybrali nejdříve pět a nakonec tři kandidáty na papeže. Ale to nejzajímavější se odehraje teprve zítra, protože jména těchto tří kandidátů – jde o dva kněží a jednoho mnicha – budou napsána na lístky papíru, vložena do takové schránky, ta bude položena na oltář v chrámu svatého Marka v Káhiře a k té schránce přistoupí malý chlapec se zavázanýma očima a jeden z těch lístků z té schrány vytáhne, a tak vlastně rozhodne o tom, kdo bude příštím papežem pro několik milionů věřících v Egyptě. A vlastně se dá říct, že buď tedy rozhodne náhoda, nebo jak by řekli sami koptové, rozhodne Prozřetelnost, protože dopředu to nikdo z žijících lidí nemůže ovlivnit, kdo se tím papežem stane.“

A kdo jsou ti tři kandidáti, mezi kterými se má zítra rozhodnout? A jak ta volba může ovlivnit budoucnost koptských křesťanů v Egyptě?

Jan Fingerland: „Jde o tři muže, protože papežem se v koptské církvi může stát pouze muž. Většinou jde o muže starší – mezi 54 až 70 lety. Všechno to jsou pánové, kteří měli dlouho vlastní povolání a zaměstnání. Je tam lékař, je tam lékárník a také právník, ale později se stali duchovními, dva jsou tedy kněží a jeden mnich a každý z nich tedy musel projít nejdříve tím vícenásobným volebním kolem, než se stal kandidátem. Spekuluje se samozřejmě nyní mezi kopty o tom, kdo z nich bude nejvhodnějším kandidátem pro to, co ho čeká. A to, co ho čeká, nebude nic jednoduchého, protože koptové procházejí velice obtížným obdobím po té, co se v Egyptě zhroutil ten dosavadní Mubarakův režim. Ani v té době už to pro kopty nebylo příliš jednoduché, protože byli předmětem různých teroristických útoků ze strany některých islamistů, ale nyní čelí ještě dalším problémům. Na to, co ten papež by měl udělat, jsou různé názory, protože jsou také různé názory na to, jak dobrým papežem byl ten dosavadní papež Šenúda III. On se dožil velice vysokého věku, téměř devadesáti let, takže stál v čele církve téměř čtyři desítky let a podle některých byl velice dobrým papežem, který pevnou rukou pomohl proplout těmi rozbouřenými vodami egyptské společnosti posledních dvou generací. Podle jiných názorů to byl velice konzervativní muž, který tu církev zavedl do slepé uličky a úkolem toho příštího papeže bude ‚odkonzervativnit‘ a otevřít to společenství. Ale bude samozřejmě také záležet na tom, který z těch tří pánů se tím papežem stane.“

Mimochodem, jaká je teď situace křesťanů v Egyptě?

Jan Fingerland: „Nijak zvlášť dobrá. Oni vlastně už dříve, jak jsem se zmínil, byli předmětem nejrůznějších útoků, např. před asi rokem a půl se v Alexandrii odehrál obrovský pumový atentát na křesťanský kostel. Před několika dny došlo k nějakým srážkám v Horním Egyptě mezi křesťany a místními muslimy. Není to tak, že by všichni muslimové na křesťany útočili, ale mezi některými muslimy se vyskytují extremisté, kteří jsou proti křesťanům z náboženských důvodů nebo často jde o různé takové rodinné a klanové rozmíšky. To, co je pro kopty velice aktuální, je skutečnost, že v těch posledních parlamentních volbách asi padesát procent hlasů získalo Muslimské bratrstvo, tzn. islamistická organizace, i když Muslimské bratrstvo slíbilo koptům naprostou podporu a ochranu. A dalších zhruba 25 % získali salafisté, tzn. ještě extremnější islamisté. To znamená, že celkově ta atmosféra v zemi pro křesťany a pro jejich budoucnost není tak dobrá, přičemž, a to možná stojí za zdůraznění, koptové jsou velice velká církev, je to největší blízkovýchodní křesťanská církev, z těch více než osmdesáti miliónů Egypťanů představuje minimálně 10 %, ale podle některých údajů jde dokonce o 20 %všech Egypťanů, protože koptům nebylo vždy povoleno se registrovat jako křesťané, tzn. že může jít třeba o 15 a více miliónů lidí.“

My budeme pochopitelně sledovat volbu koptského pravoslavné církve, tedy nové hlavy a děkuji za informace pro Křesťanský týdeník, na slyšenou.

Jan Fingerland: „Děkuji, na shledanou.“