Vlastivědné muzeum v Dobrušce digitalizuje svůj archiv. I originální dopisy malíře Františka Kupky

Čtěte také

„Jsem desetkrát mladší než Dobruška. Ta letos slaví 700 let,“ směje se historik a písmák Jiří Mach

Papíry, obálky, složky a krabice, to teď náplní práce Jiřího Macha, historika z města Dobrušky. A také bývalého ředitele zdejšího muzea.

Má na starosti digitalizaci zdejšího archivu. Jsou tu vidět vysoké police plné očíslovaných krabic. To vše se musí zpracovat?
„Když jsem nastoupil do muzea v polovině 80. let minulého století, tak ta archivní sbírka obsahovala zhruba 100 krabic. Dnes se jejich počet již blíží číslu 500. Plus několik desítek velkých i malých desek, což jsou archiválie většího formátu."

Našel tady Jiří Mach něco, co ho překvapilo?

Otevíráme jednu z krabic.
„Já vám ukážu v této krabici materiály týkající se dobrušských Židů. Ony někdy ty archiválie mívají osudy poměrně tajuplné. A to je zrovna právě tento případ. Podívejte se, je tu celá složka, která vznikla ve 40. letech 20. století. Nese název Židé a já jsem zjistil, že to je kompletní dokumentace všeho, co se týkalo dobrušských Židů. Tedy vlastně je zde zdokumentován konec dobrušské židovské obce."

„Součástí archivní sbírky je také sbírka nehmotná, dá se říci. To znamená například věci uložené v počítači. Já jsem si to jednou jen tak od oka spočítal a jen v kronikách bylo digitalizováno 150 tisíc stránek."

Čtěte také

Muzeum Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou pokračuje v digitalizaci, řada je na videokazetách

Další z očíslovaných krabic přinesla vedoucí muzea Pavla Skalická. Proč je vlastně ona digitalizace důležitá?
„Potřebujeme badatelům trošku zpřístupnit naše materiály. A vzhledem k tomu, že tady máme takové věci, jako jsou například originální dopisy malíře Františka Kupky, spousta jeho archiválií a fotografického materiálu, citlivé listiny, které nemůžeme lidem půjčovat do rukou, ale byli bychom rádi, kdyby byly zpřístupněné veřejnosti, tak je postupně digitalizujeme, scanujeme a v elektronické formě předáváme dál."

Když se tak rozhlížíme, tak je to opravdu mravenčí práce.
„Zjistili jsme, že digitalizace jedné krabice nám trvá, samozřejmě podle jejího obsahu, zhruba jeden až dva měsíce. Tedy pro kompletní zpracování máme ještě možná několik desítek let co dělat," dodává Pavla Skalická.

Digitalizace archivu Vlastivědného muzea v Dobrušce začala v 90. letech minulého století. Intenzivněji se začali muzejníci zabývat letos.