Vladimír Burjánek: Stáří

11. březen 2018
Peroxid podle nové studie odbarvuje ve stáří vlasy každého z nás (ilustr. foto)

S postupujícími roky strádá  čím dál viditelněji i naše paměť. Projevuje se to různým způsobem. Zvedneme se z křesla, pro něco se rozejdeme a zapomeneme v půli cesty, co jsme to vlastně chtěli. Musíme se vrátit na místo startu a možná si vzpomeneme, jaký byl ten prvotní úmysl.

Dalším znakem jsou výpadky ve jménech a příjmeních. Vede se zajímavá debata o hercích a ouha. Jak jen se jmenoval křestním jménem ten pan Vinklář, nebo paní Medřická?

Ještě horší je, když máme tvář a obraz před očima, ale na jméno ani příjmení si nevzpomeneme.

Staří lidé si zaslouží naši pozornost i pomoc (ilustrační foto)

Jsou i další projevy zapomínání. Zastavili jsme se nedávno u známého automechanika. Nebyl doma, tak jsme si povídali jen s jeho ženou, když někdo zazvonil. Paní vykoukla z okna, aby se přesvědčila, kdo zvoní a co chce. Byl to klient a sháněl manžela, aby mu opravil něco u auta. Manželka dole stojícímu pánovi doporučila, aby si zavolal muže mobilem a domluvil se s ním, číslo mu nadiktovala. Vrátila se k nám se smíchem.

Pán si totiž nacvakal číslo do mobilu, najednou strnul a povídá choti opraváře v okně. Nevíte komu jsem to chtěl volat?

  • Životní styl
  • Publicistika
  • zamyšlení