Vladimír Burjánek: Stáří
S postupujícími roky strádá čím dál viditelněji i naše paměť. Projevuje se to různým způsobem. Zvedneme se z křesla, pro něco se rozejdeme a zapomeneme v půli cesty, co jsme to vlastně chtěli. Musíme se vrátit na místo startu a možná si vzpomeneme, jaký byl ten prvotní úmysl.
Dalším znakem jsou výpadky ve jménech a příjmeních. Vede se zajímavá debata o hercích a ouha. Jak jen se jmenoval křestním jménem ten pan Vinklář, nebo paní Medřická?
Ještě horší je, když máme tvář a obraz před očima, ale na jméno ani příjmení si nevzpomeneme.
Jsou i další projevy zapomínání. Zastavili jsme se nedávno u známého automechanika. Nebyl doma, tak jsme si povídali jen s jeho ženou, když někdo zazvonil. Paní vykoukla z okna, aby se přesvědčila, kdo zvoní a co chce. Byl to klient a sháněl manžela, aby mu opravil něco u auta. Manželka dole stojícímu pánovi doporučila, aby si zavolal muže mobilem a domluvil se s ním, číslo mu nadiktovala. Vrátila se k nám se smíchem.
Pán si totiž nacvakal číslo do mobilu, najednou strnul a povídá choti opraváře v okně. Nevíte komu jsem to chtěl volat?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
