Vladimír Burjánek: Spánek

Existují sice seriózní vědecké podklady a statistiky, kolik by měl prospat člověk dospělý, dítě, stařec, ale i tady platí, jak šedivá je teorie proti zelenému stromu života. Nejlepší je řídit se vlastním rozumem a náš chytrý mozek si o nutnost spánku řekne sám. Jako většina mladých lidí, i já jsem si v mládí rád o víkendu pospal. To však nerada viděla moje milovaná babička. Vstávala s rozbřeskem a nesnášela zahálku. Osmá ranní už pro ni byla časem, kdy všichni slušní lidé dávno něco dělají i o víkendu. Zametala třeba ráno dvůr a do otevřeného okna mého pokojíku s přestávkami volala: vstávat, neležet, pojď už ven. Jindy zase bouchala něčím na chodbě, nebo se přišla na něco důležitého zeptat. Síla spánku se s věkem mění. Co by za to dali dnes někteří senioři, kdyby se jim vrátil spánek z mládí., když v bezesné noci slyší odbíjet každou hodinu a oka nezamhouří. Kdyby alespoň spali tak, jak se jim přes den i večer daří zdřímnout u televize, říkají si. Ať spíte dobře či špatně, nežehrejte a poděkujte za každé nové ráno.