Vladimír Burjánek: Rybářská latina
Rybářská latina je pojem. Zahrnuje nejen neuvěřitelné příhody od vody, jak třeba jeden úhoř chycený na háček ve vodě omotal druhého úhoře a šťastný milovník Petrova cechu vytáhl úhoře dva. V zásadě ovšem je nositelem rybářské latiny každý rybář. Někdo víc, někdo méně. Hlavně když se hovoří o délce, množství, návnadě i úlovcích. Jsou specialisté, kteří z dvoukilového kapra udělají slovně ještě týž den rybu s dvojnásobnou hmotností. Když vám u vody nějaký bobkař řekne, že jich chytil už osm, dělte tuto zaručenou zprávu nejméně dvěma. Oblíbená je latina přímo mezi rybáři u vody, informace o tom, jestli ryby berou, nebo neberou. V tom jsou mnozí rybáři nepřekonatelní mistři. Zažil jsem to onehdy.
Mezi dvěma zkušenými rybáři seděl jeden začínající. Na obě strany od něho tahali kolegové ryby jak o závodech, jemu nebrnklo a neviděl ani šupinu. Po třech hodinách zabalil otráveně své nádobíčko a před odchodem se obrátil na kolegy s obligátní otázkou: na co chytáte? To právě byla jejich chvíle, kdy důvěřivce dodělali. Nejvíc teď berou na králíčí bobky, prozradil zkušený dědek, ale musí být od samice. Kdybys je nesehnal, tak přijď, pár ti jich dám.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
