Vladimír Burjánek: Norsko

Také můj kamarád podlehl této vášni a každoročně vydechne spokojeně na svém oblíbeném místě SEVERU. Také letos už koncem tohoto měsíce vyrazí opět. Jen doufá, že dopadne lépe, než minule. Chytat v moři, to samozřejmě není jako sedět na břehu jihočeského rybníka. Musíte mít pro slanou vodu náležité ustrojení, vybavení i další speciální věci, které u sladkovodního provozování rybolovu nepotřebujete. Tak i Jirka se časem vybavoval, což není zrovna laciné. Na loňskou výpravu zbrojil dlouho dopředu, nakoupil nástrahy a rozhodl se, že si pořídí i novým prut, speciální naviják a pletenou šňůrou. Dohromady bratru za necelých patnáct tisíc korun českých. Jak ale říkal jeden kolega, také tichý blázen, můžete mít americký prut, japonskou šňůru,i švédský naviják, když jsou podělané české ruce, je vám to houbes platné. Tehdy je neměl Jirka, ale jeho kolega v lodi. Jiřík si nový prut, se kterým nikdy ještě nerybařil, zastrčil na loďce do úchytu v podobě trubky, vyjeli na moře a jeho kamarád nahazoval první. Rozmáchl se, švihnul, hákem na návnadě zachytil za kolegův prut a poslal ho obloukem na moře. A chudák Jiřík jen zíral, jak jeho ještě nepoužitých 15 tisíc mizí nenávratně v hlubinách norského moře.