Vladimír Burjánek: Mrňous
Naše vnoučatová radost je co do počtu poměrně početná a zajímavá, pokud však jde o složení, celkem jednotvárná. Čtyři kluci, žádná holčička.
Nejstaršímu bude devatenáct, jeho bráškovi, tomu nejmenšímu, je rok a něco. Každý měl a má své zvláštnosti, ale také dost společného. Jedním z nejoblíbenějších cílů procházky byl pro všechny kamenný lev v parku, kterého postupně osedlali. Jeden mu říkal Ňáň, druhý jen vždycky napodobil, jak lev řve, třetí vystačil s názvem Ef, ten nejmenší se ho zatím bojí. Společně s ostatními kluky se nyní bavíme, jak mrńous roste a prochází obdobími, která mají už všichni za sebou. V obsáhlé obrázkové knížce o zvířátkách, kterou často listujeme a chceme, aby nám říkal jak dělá pejsek, kočička a další, mají pro něho význam pouze tři stránky. 12, 43 a 105. Tady jsou jeho oblíbené bé, tedy ovečky. Ostatní listujeme trapem. Zvířátka máme zmáknutá až na dvě výjimky. Když jsem ho totiž učil koníčka, napodoboval jsem pomocí jazyku klapot kopyt. Nějak to malému utkvělo v hlavně a koníček je ko, ko - jako slepička. Druhhou pozoruhodností je papoušek. Na otázku jak dělá papoušek, klučík zařve jako lev. Papoušek ho totiž klovnul do prstu a udělal mu bebino. Velcí kluci, brácha i bratranci se ho snaží u papouška i koníčka opravovat. Marně. Zvyk je železná košile někdy už od malička.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
