Vladimír Burjánek: Mateřštima
Pokrok nezastavíš - je to tak a týká se téměř všeho i naší mateřštiny. Nejtěžší období, kdy obrozenci bojovali za její prosté udržení, jsme naštěstí zvládli, ačkoliv dost germanismů - jako třeba šlaufek, cimra a báchamr - zůstalo. Ale i potom, když se ohlédneme zpět, neměl náš rodný jazyk nijak na růžích ustláno. Když třeba ve válečném čase byla úředním jazykem němčina. Proti těmto historickým zlomům jsou už další etapy ovlivňování češtiny méně dramatické, ale jsou. Sem patří například vliv povinné školní ruštiny a v padesátých letech i lidových kurzů ruštiny. Pár rusismů se tehdy vloudilo do češtiny za éry direktorů místo ředitelů.
Poslední společenská změna znamenala frontální nástup angličtiny a stejně jako v předcházejících etapách, to někdy připadá, že neznáme opět míru vkusu a strkáme svůj mateřský jazyk do kouta. Tu češtinu, která, co do pojmenování jednoho výrazu, má tolik možností u řady slov, jako málokterý jazyk jiný. Tak se třeba ráno díváte na obrazovku a nestačíte se divit. Určitě vás pozvou alespoň na jeden workshop, místo na dílnu, pokud tam budou řešit vaření, tak bude food blogerka, kadeřnici vám představí jako odborníka na hair styling a zahradní architektka upřesní, co je právě trendy, místo v módě či kurzu. Pozvaná zpěvačka vám řekne, že je ráda happy a jen zřídka má free den. Je to prostě jiný level, jak také říkají. A rytíři české mluvy, jako byl například herec Radovan Lukavský , se obracejí v hrobě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
