Vladimír Burjánek: Lanovka
Vezl jsem jednoho z vnuků na zimní výcvikový kurz do Špindlerova Mlýna. Přesně tam, kde jsem před asi padesáti lety absolvoval tuhle povinnou akci já. Po cestě v autě se mi vybavil tehdejší nezapomenutelný zážitek. Bydleli jsme tehdy na Výrovce, což znamenalo vlekem se vytáhnout se vším nahoru a na lyžích dojet až na chatu. Po dojezdu autobusem jsme šli rovnou k lanovce. Ruksaky na zádech, někteří i tašky v jedné ruce a v druhé lyže.
Při čekání u lanovky jsem zaznamenal zoufalý pohled filozofa Havlíčka, pozorujícího sedačky lanovky. A potom nastalo veliké představení. Havlíček dával dlouho přednost nám všem, ale ke konci došlo i na něho. Několikrát vystoupil ze sedačky při startu, několikrát po chvilce jízdy. Pokaždé se vším, co mu patřilo. Obsluha lanovky šílela, když i po krátké chvilce popadl lyže z háků vedle sebe, a s kufrem i ruksakem na zádech opouštěl sedačku. Nevím na kolikátý pokus se lyžař Havlíček k radosti vlekařů počal vzdalovat vzhůru. Už to vypadalo, že dojede až nahoru, pak se ale jeho jednosedačka nějak divně zhoupla, což byl pro něho opět důvod k seskoku. Zbytek cesty došel v hlubokém sněhu pod trasou lanovky, lyže a další zavazadla mu vyvezli ochotní cestující. Byli jsme už po večeři, venku tma, když jeden z našich instruktorů a parašutista Havlíček dorazili na Výrovku. Pochopitelně filozof fyzicky i psychicky zcela vyčerpán.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
