Ve Vrchlabí vyrostl Krtek. Autory stavby inspirovala krkonošská příroda
V sousedství Správy Krkonošského národního parku ve Vrchlabí stojí nová budova Krkonošského centra enviromentálního vzdělávání. Tento oficiální název se ale příliš neujal a dnes jí nikdo neřekne jinak než KRTEK. Architekt Petr Hájek totiž budovu zčásti zapustil do země.
Samotná stavba je zvenku skutečně nenápadná – a tak znělo i zadání. Vždyť měla vyrůst v samotném centru Vrchlabí, v blízkosti renesančního zámku, v areálu zahrady Augustiniánského kláštera a v těsné blízkosti čtyřpatrové budovy Správy Krkonošského národního parku.
Autor návrhu se nechal inspirovat samotnými Krkonošemi a výsledný tvar i zpracování se nakonec staly středem pozornosti architektů, designerů, stavitelů i laické veřejnosti. Podmínku nenápadnosti a splynutí s okolím podtrhuje i „zelená“ střecha - povrch, na němž se daří rozchodníkům, tedy krkonošské skalničce.
Zelená střecha během roku mění barvy
Zelená ale není jen zelená. Rozchodníky mění během vegetačního období barvy, a tak je Krtek vlastně barevný. A zcela jednoznačné to není ani s tou inspirací tvarem Krkonoš. Tvar sice vychází z topologie Krkonoš, ale běžný návštěvník bude jejich reliéf ve stavbě hledat jen těžko. Pro hledání souvislostí mezi Krtkem a Krkonošemi je třeba rozluštit tzv. Hájkův kód.
Budova architekta Petra Hájka má řadu unikátních prvků, díky nimž Krtek získal mimo jiné cenu Stavba roku Královéhradeckého kraje. Její hlavní náplní je ale přednášková činnost a osvěta. Nachází se v ní proto přednáškový sál pro přibližně 80 osob, včetně 2 až 5 vozíčkářů, vybavený špičkovou prezentační a nahrávací technikou, malá laboratoř pro 16 studentů s mikroskopy a stereolupami, malá galerie a knihovna.
O vytápění se stará tepelné čerpadlo. Výbornou akustiku zajištuje samotný interiér – stupňovité lavice pro posluchače, které fungují jako rezonanční deska, ale v nichž nevzniká tzv. echo. A pak i zvláštní systém vzduchotechniky, který se ve světě využívá ve velkých koncertních sálech, kde je třeba zajistit přívod čerstvého vzduchu, klimatizace je ale hlučná a tak se do přednáškové místnosti vhání předem natlakovaný, ohřátý a čistý vzduch.
Linie Krkonoš najdete i v garážích
Samotný skelet budovy je betonový, při stavbě však zanechalo dřevěné bednění z nehoblovaných prken na betonu tak dokonalý otisk, že návštěvník chladný materiál rozpozná, až když si na něj sáhne.
Místnost garáží slouží rovněž jako společenská a i zde si architekt pohrál s krkonošskými liniemi. Kdo si chce rozluštit „vektory“, může porovnávat mapu Krkonoš s popsanými liniemi na stěnách a stropech.
Vrchlabský Krtek už v sousedství budovy Správy Krkonošského národního parku za pár měsíců zdomácněl a návštěvníky láká na řadu výukových programů o unikátní krkonošské přírodě, na pravidelné výstavy, přednášky i dílny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Novela lékového zákona: ‚Umlčují mě,‘ volá poslanec. Podle ministerstva jeho návrh zjednoduší černý vývoz
-
Ficova ochranka jednala zmatečně. Dělali racionálně neobhajitelné kroky, hodnotí policejní exprezident
-
Nikam odsud neodejdeme, říkají obyvatelé Charkova bojující s realitou každodenního života
-
Rusko nemá dost vojáků, nejsou schopni průlomu u Charkova, tvrdí americký generál