Václav Souček: Smích přes slzy

16. duben 2016

Kácí se v našem lese – opakujeme si jeden po druhém, když jeden po druhém odcházejí naši spolužáci, vrstevníci, sousedé, známí, přátelé. Opakujeme si to s pocitem osudové nevratnosti, je to jediná jistota, která nás spolehlivě nemine. K životu patří jeho konec.

Smích a slzy patří do výbavy mimů. Když Boris Hybner, vrstevník, kumštýř s očima Bustera Keatona, před pár dny odešel, loučili se s ním jeho nejbližší a blízcí. My vzdálení jsme pomyslně smekli, báječný mim, bytostně český, tři čtvrtiny století stínoval naše životy méně, než by si zasloužil. Snad proto zůstane tak vzácným a výjimečným ve vzpomínkách těch, které nikdy nepotkal a přesto ovlivnil.
Michael Žantovský mu věnoval na rozloučenou báseň, nám vzdáleným zůstanou - naštěstí – záznamy. Titul z filmu Jana Hřebejka nechť tedy poslouží jako vzkaz na onen svět: dobrý, u mě dobrý, pane Hybnere.

Publicista Václav Souček glosuje současné kulturní, společenské i politické dění na vlnách Českého rozhlasu Hradec Králové. Slyšet je můžete v 6:50 hodin.

autor: VS