Václav Souček: Načerno
Jiří Černý, osvícenec, kategorizovaný jako hudební publicista prochází do čtvrtého kvartálu lidského věku. Jeho výstižné dvě věty mezi skladbami předchozí a následnou jsme četli houfně, o magii vlídného hlasu by se dalo mluvit hodiny.
Na Portu do Plzně šlapal po staré plzeňské na Favoritu, dlouhou figuru se zády do smolíkovského oblouku nešlo přehlédnout. Když naprosto neznámá bratislavská "speváčka" s rukama pekařky přednesla folkový song hlasem národní umělkyně, koulely se mu po tvářích slzy jako hrachy. I svazáčtí pantátové, kádrové rezervy příští stranické práce, se před přirozenou autoritou měli na pozoru. Špatně se podraz říká do očí člověku s postavou atleta a výškou přes stodevadesát. Ale ta "fýzis" není to nejpodstatnější. Zásadní je důvěryhodnost, usilovně viklaná soudní pří o autorská práva s exmanželkou. Jiřímu důvěra posluchačů zůstala, postavil se totiž k nepříznivému výroku soudu čelem.
Spolu s Jiří Tichotou odporotovali několik národních finále Porty v nejlepších letech festivalu, jenž se přerodil ze zájmové umělecké činnosti v neuvěřitelně hlasité volání po změně k lepšímu. Ve listopadu 89 moderoval Jiří Černý nejvypjatější okamžiky. Jako jeden z mála, z těch, kteří si důvěru nepotřebovali získávat.
Přej si, milá společnosti, aby takoví lidé dožívali vysokého věku veřejnému životu dlouho na očích. Třebaže dnes - bohužel - znovu slouží jako korektiv těch dunivých... a to nejen dunivých diskoték.
Publicista Václav Souček glosuje současné kulturní, společenské i politické dění na vlnách Českého rozhlasu Hradec Králové. Slyšet je můžete od pondělí do soboty v 8:20 hodin.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka