V zámeckém parku ve Smiřicích najdete živou dendrologickou sbírku unikátních stromů

Park v posledních letech postupně prochází rozsáhlou revitalizací a jak se přesvědčila Romana Pacáková, která se zámeckým parkem ve Smiřicích prošla s nezávislým starostou města Lubošem Tuzarem, je to opravdu potřeba.

Původní rozloha zámeckého parku ve Smiřicích byla podstatně větší než dnes. Tam, kde dříve bývaly okrajové části parku, stojí už městská zástavba. Dnes má park rozlohu 3,65 ha a je z větší části upraven přírodně-krajinářsky, pouze parter před vstupem do zámku má pravidelné členění.

Zámecký park ve Smiřicích je i v tomto čase velmi krásný. Barvy podzimu mu sluší a je tam příjemný klid. Ale je pravda, že spadané listí nebo první sníh milosrdně skryje i řadu na první pohled nenápadných nedostatků. V dohledné době se to ale změní. V plánu je například výměna laviček, osvětlení nebo oprava pěšinek.

Historie zámeckého parku ve Smiřicích

Park u zámku ve Smiřicích byl nejspíše založen při přestavbě původní smiřické tvrze v zámek za Jana Josefa ze Šternberka v letech 1690 - 1699. Rozloha tehdejšího parku byla podstatně větší než dnes. Ze severní a jihovýchodní strany byl oddělen od ostatních pozemků Labem. Součástí parku byla pravděpodobně i dnešní příjezdová silnice a část dnes již zastavěné plochy na Šternberku. V té době vedla přes park a kamenný most cesta do Opočna.

Rodina Jana Josefa Liebiega v altánu na zahradě u smiřického zámku v červnu 1880|foto: Fotoalbum Gabriely Liebiegové provd. hraběnky Radecké, uložené ve Státním okresním archivu v Liberci. Fotografoval Martin Kareš

Další proměny se park dočkal v druhé polovině 19.století současně s přestavbou zámku za panství Jana Josefa Liebiega ( 1863 - 1882).

Nový majitel dal založit krásnou zahradu ozdobenou sochami a nechal v ní vysázet řadu zajímavých stromů. Podle nejnovějších výzkumů byl projektantem parku jeden z nejvýznamnějších evropských zahradních architektů Eduard Petzold. Tehdy k parku ještě na jižní straně příslušela zeleninová, ovocná a květinová zahrada.

Smiřice jsou město sice nevelké, ale s velkými unikáty. A lidem se tam žije dobře

• Upravit
• Smazat

Nevelké, přesto unikáty oplývající město. Takové jsou Smiřice ležící nedaleko silnici z Hradce Králové do Jaroměře a dále do Náchoda. Lidé tam prý mají všechno, co potřebují. Proto se jim ve Smiřicích dobře žije. Pravdou je, že v městě s asi třemi tisíci obyvateli si na své přijdou i turisté. 

Park byl původně na straně severní a západní ohraničen vysokou zdí, která chránila vyvýšenou terasu určenou k procházkám. V její rohové části stával altánek. Vše bylo zbouráno v letech 1945 - 1947.

Dnešní podobu získal park roku 1920, kdy byly v katastru obce prováděny práce související s regulací Labe. Hodně pak utrpěl v letech okupace, kdy německá posádka některé stromy vykácela, aby mohla v parku založit vhodné stanoviště pro svůj autopark.

K zásadním úpravám parku došlo v letech 1973-74. Park byl rozšířen o novou část v místě zavezeného řečiště Labe a bývalého višňového sadu.

V zámeckém parku ve Smiřicích najdete mnoho vzácných stromů

Zakladatelé současné podoby smiřického parku v 18. a 19. století dali přednost většinou exotickým dřevinám. Mezi nimi zvláště vyniká jinan dvoulaločný. Nápadné jsou formy buku lesního s listy hluboce peřenostříhanými a s listy světle až temně červenými, vzrůstová variace dubu letního se štíhlou kuželovitou korunou a dub červený.

Psí lavička u Tyršova mostu|foto: Romana Pacáková

V parku byly vysázeny vzácné dřeviny jako jasan pensylvánský, břestovec západní, jerlín japonský, nahovětvec dvoudomý, platan javorolistý, ořešák černý, jírovec červený aj.

Jehličnaté stromy zatupují smrky ( sirý, pichlavý, omoriku ), jedle kavkazská, borovice ( lesní, vejmutovka ), tsuga kanadská, douglaska tisolistá, zerav ( západní, obrovský ), tis, cypřišek a další druhy.

Zámecký park ve Smiřicích představuje zajímavou dendrologickou sbírku stromů, které nejsou příliš běžné v našich parcích.