U Vlčič na Trutnovsku mají hned dvě hradní zříceniny. Jednou z nich je Břečtejn

Břečtejn patřil mezi hrady tzv. slezského typu. U těch tvoří vlastní hrad včetně věže a obytných objektů jeden celek uzavřený obvodovou zdí. Hrad vyrostl na strmé skalní kře, proto nemohl být nijak rozsáhlý.

První zmínky o něm pocházejí z první poloviny 14. století, kdy se na Trutnovsku připomíná rytíř Otto ze Steinu. Původní název hradu byl tedy Stein. Další je v zápisech z roku 1455 zmiňován Mikuláš Zilvár „seděním na Břečtejně“.

Na východě a jihovýchodě hrad chránil dvojí příkop a val. V jeho jižní části, v místech, kde vznikl koncem 18. století altán, vybudovali Zilvárové bezpečné stavení, které bylo v horní části dřevěné. Zřejmě proto dostal hrad jméno Břečtejn, které vzniklo počeštěním německého jména Brettstein označujícího „prkenný“ hrad.

Břečtejn patřil mezi hrady tzv. slezského typu. U těch tvoří vlastní hrad včetně věže a obytných objektů jeden celek uzavřený obvodovou zdí|foto: Jiřina Šmídová

Od druhé poloviny 16. století byl Břečtejn už neobydlený a všechny prameny jej po celé 17. století označují jako pustý hrad na vlčickém panství. Jméno Silberstein přešlo na poplužní dvůr ležící pod hradem, který je připomínán od počátku 16. století.

Schwarzenberkové jej posléze zrušili a na jeho místě vybudovali pro poddané svého panství v letech 1677 až 1685 stejnojmennou vesnici Silberstein, dnešní Hrádeček, část obce Vlčice. Od roku 1958 je Břečtejn chráněn jako kulturní památka České republiky.

Naučná stezka Vlčické skály

Hrad Břečtejn byl tedy původně „prkenný“, z dřevěného altánu už koncem 20. století nezbylo nic. A tak dnešní vstup do zříceniny představuje vlastně zdi původního sklepení a obvodové zdi. Kamenné zdivo zaujme svou červenou barvou. Stejně jako skály pod hradem a okolo něj.

Vlčické skály s hradem Břečtejn|foto: Jiřina Šmídová

Pás skalního masívu z červeného pískovce se táhne v jakémsi trojúhelníku Mladé Buky - Vlčice –Trutnov. Vlčickými skalami vede také naučná stezka. Na ní se můžete setkat s řadou bizarních skalních útvarů i s jeskyněmi.

Jen pár set metrů od zříceného hradu Břečtejn se na protějším vrchu nachází další prastarý hrad, tedy jeho zbytky. Ty jsou ovšem mnohem méně patrné, dokonce se donedávna o jeho existenci ani nevědělo. Neexistují o něm totiž žádné písemné zmínky, a tak hrad nemá ani své jméno.

Přesto je poměrně hojně navštěvovaný, a to hledači geocachingových skříněk. Díky zápisům každého „keškaře“ je tak k dispozici přesný záznam o návštěvnosti. Ostatně kešky lze nalézt i na úpatí Břečtejna.