Tanec se vyvíjí, jako móda a hudba. Přes životní překážky až k filozofii orientálních tanců

Kolikátý ročník tohoto zajímavého festivalu to letos bude? Protože má už velkou tradici, ne?
Počítali jsme to, jde o 15. ročník.

Dana Minaříková Sahar ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto: Milan Baják

Jaká byla prvotní myšlenka tenkrát, když jste před 15 lety začali festival pořádat?
Prvotní myšlenka vznikla tak, že jsme vystupovali už tehdy na Jiráskově Hronově, a protože se tam tančí venku a bylo to hrozně složité, ten den pršelo a my jsme vystoupení museli zrušit, tak prvotní myšlenka byla zatančit v divadle. A protože jsme původně chtěli do Náchoda do Beránku, ale tam jsme zjistili, že je to pro nás finančně úplně někde jinde. Tak jsem hledala dál a našla jsem hradecké Adalbertinum. Tak to celé vzniklo.

Orientální tanec je velmi zdravý pro ženské tělo, naučí se koordinovaným pohybům. A také je to soustředění a relaxace.
Dana Minaříková Sahar, lektorka orientálních tanců

Takže vlastně přes různé překážky vznikla tato krásná akce.
Přesně tak.

Žena bez bříška je jako nebe bez hvězd. Při orientálním tanci záleží, jak hodně mu otevřete srdce

• Upravit
• Smazat

Sahar v překladu znamená rozbřesk, počátek něčeho nového a to je také to, co bych svou výukou chtěla Dana Minaříková z Hradce Králové ženám předat. Kromě všech pozitivních účinků, které má orientální tanec na zdraví, by chtěla ženy naučit, aby do svého života pustily více radosti, lásky a spokojenosti se sebou a tím pádem i s okolím. 

Když nám život postaví nějakou překážku do cesty, tak i přesto možná nakonec vznikne něco krásného. Jak vy jste se dostala k orientálním tancům? Protože vy jste vystudovaná stavařka.
K tanci jsem se dostala zase přes překážky, hledala jsem nějaký způsob, jak zvládnout svoji tehdejší špatnou rodinnou situaci, nebo spíš vztahovou situaci. Hledala jsem něco, kde bych mohla zrelaxovat, být mezi ženami. Protože ve stavařině je to pořád mezi muži. A našla jsem si orientální tanec. Takže zase přes překážky.

Vy jste také se hodně naučila ve světě, do Egypta jste jezdila, do Maroka jezdíte. Tam jste asi získávala první zkušenosti s orientálními tanci.
První a také poslední zkušenosti, protože teď jsme byli opět v Maroku na Silvestra. Jezdíme tam vystupovat už téměř pravidelně, což je naší velikou radostí. A v dubnu zase letím znovu do Egypta, kde už jedu vyučovat, ale zároveň se u toho samozřejmě i sama učit.

Je pořád co se v tom orientálním učit a jak se zdokonalovat?
Určitě je. I tady v oblasti orientálního tance se vyvíjí hudba. V současné době je to tak, že třeba Egypt nemá tolik peněz na muziku. Dříve bylo běžné tančit s 30členným orchestrem, poměr hudebních nástrojů byl daleko jiný, bylo tam víc melodických nástrojů. A dnes i z ekonomických důvodů se ta hudební skupina zmenšuje a poměr nástrojů je úplně jiný. Například pět bubeníků a dva melodické nástroje. A tomu potom samozřejmě odpovídá tanec. Tanec je mnohem dynamičtější, podléhá spoustě nových módních vlivů. Jak se hodně tančí třeba v Argentině, tak do toho přichází tyto vlivy a pořád se to vyvíjí. Jako móda, jako hudba, všechno se mění.

Orientální tanec je životní láskou Dany Minaříkové Sahar|foto: Martin Kábrt

To musí být nádhera, když vám k tanci hrají skuteční muzikanti z masa a kostí. Je to jiné, než když pustíte písničku z céčka?
Ovšem, proto tak rádi jezdíme do Maroka. Protože oni nám jako součást vystoupení dají i ty hudebníky, kteří s námi vystupují. Je to zase takové trošku vykopnutí z komfortní zóny, protože když tančíme ve skupině, máme to nějak nacvičené, a ti hudebníci to mají zase úplně jinak, takže je to velký adrenalin, ale je to nádherné.

Vy jste také získala ocenění od Marockého království za mnohaletou spolupráci. Velvyslankyně Maroka říkala, když vás viděla tančit, že ji to hodně překvapilo, protože to bylo lepší než místní marocké skupiny.
Ta spolupráce nadále trvá. Teď je u nás už nová paní velvyslankyně, protože ta, od které jsem dostávala ocenění, je nyní v Kanadě. A my budeme mít dokonce tu čest ji přivítat v Hradci Králové na sobotní gala show. Ona poprvé v životě přijede do Hradce Králové.

Orientální tanec je životní láskou Dany Minaříkové Sahar|foto: archiv Dany Minaříkové Sahar

Vy jste nám přinesla ukázat velký slaměný klobouk s barevnými pletenými bambulkami. To jste asi nepletla sama.
Ne, to jsem nepletla já. Je to klobouk z marockého tance. Jde o folklorní tanec, který se tančí v horské oblasti na severu Maroka. Je to berberský zemědělský tanec, to znamená, že ženy během tance předvádí různé úkony, které se dělají v zemědělství, kosí se tam tráva a podobně. Je to takový roztomilý folklór.

Jak je to se zájmem o břišní tanec? Máte tady v Hradci Králové i školu orientálního tance, také do Náchoda jezdíte učit tanec, předpokládám zejména ženy. Pořád to jsou jen ženy?
Ne, teď už budeme mít na festivalu dva chlapce. Po 15 letech se nám to podařilo, doufám, že přijedou. Ale jinak to jsou samozřejmě především ženy.

Orientální tanec je životní láskou Dany Minaříkové Sahar|foto: archiv Dany Minaříkové Sahar

Pojďme ještě přiblížit přínos orientálního tance pro naše tělo. Jeho blahodárnost jak fyzická, tak možná i psychická. Protože je to také hodně o hlavě, asi.
Je to spojené. Orientální tanec je velmi zdravý pro ženské tělo, posilují se zádové svaly, zpevňují se svaly pánevního dna a žena se naučí koordinovaným pohybům, přestože to na začátku výuky úplně koordinovaně nevypadá. Tělo je potom mnohem flexibilnější, má to prostě mnoho velmi příznivých zdravotních účinků. A o té psychice, to by se dalo mluvit hodiny. Protože je to relax, je to vypnutí. Ženy často přiběhnou z práce na poslední chvíli a teď se musí soustředit, že se jde pravou nohou doleva, otočit a zpátky. Donutí je to vypnout a přijdou na úplně jiné myšlenky.

Tančí líp, než originální orientální tanečnice. Sahar má speciální cenu Marockého království

• Upravit
• Smazat

Dana Minaříková z Hradce Králové převzala speciální cenu Marockého království za příspěvek k česko-marockým vztahům. Cenu jí předala Její Excelence paní Sourii Omani, velvyslankyně Marockého království v ČR. Ve svém proslovu zmínila dlouholetou spolupráci s Danou Minaříkovou a její taneční skupinou Sahar group, která se zabývá marockými folklorními tanci.

Člověk se asi musí nejprve dokonale naučit onu taneční techniku, jak tělo rozhýbat. A potom, když umí základní technické věci, může vypnout mozek a nechat se unášet.
Přesně tak. I když bych řekla, že největší vypnutí mozku je právě na tom začátku, kdy se musíme naučit se svaly pracovat trošičku jinak. Musíte se naučit odizolovat pohyby, to znamená hýbat nějakou částí těla a druhou částí těla úplně přestat hýbat. A to nám zabere i mozkovou kapacitu. V tu chvíli prostě máte vypnutý mozek.

Egypt, Maroko, tam jste se všude učila. Kde to máte nejradši? Dá se to říct?
Nedá. Je to strašně těžké, protože k oběma zemím mám velmi citový vztah. Každá země je jiná, každou zemi znám z jiného úhlu. Egypt znám opravdu odspodu, od těch nejchudších lidí. A Maroko znám zase seshora, z té části aristokracie, velvyslanců. A postupně se propracovávám do těch nižších sociálních vrstev. Tedy nemohu tyto země ani pořádně porovnávat mezi sebou.

Pozvánka na festival Kouzlo orientu v Hradci Králové|foto: archiv Dany Minaříkové Sahar

Když se vrátíme do Hradce Králové, do Adalbertina, kde vás čeká teď od pátku do neděle festival. Přijedou i hosté ze zahraničí, ať už z Egypta, z Maroka. Dokonce také Itálie bude zastoupena.
Jak v průběhu roku cestuji za tancem, tak vždy potkám zajímavé lidi. A ty nejzajímavější se snažím dostat sem do Hradce Králové. Aby i moje studentky a jejich přátelé, měli možnost ochutnat trošku umění, ke kterému by se normálně nedostali. Protože ne každý si může si dovolit cestovat do Egypta, do Maroka, i třeba na Sicílii, na taneční festivaly. Není to pro každého úplně přístupné.

V programu festivalu jsou semináře, určené pro zájemce, kteří by si chtěli tanec vyzkoušet. A potom je také sobotní gala show.
Gala show bude v sobotu, v pátek máme připravenu menší show, menší prostorem, ale velkou rozsahem, kde bude asi 42 tanečních vstupů. A tam může vystupovat každý, kdo chce. Budou tančit i ti studenti z Itálie, ze Slovenska, z Čech. Od pátku do neděle jsou semináře a v sobotu odpoledne a večer dvě velké gala show.

Orientální tanec je životní láskou Dany Minaříkové Sahar|foto: Martin Kábrt

K orientálním tancům patří ovšem také nádherné oblečení a kostýmy. Vy máte přímo od jedné módní návrhářky z Egypta?
Ano, od Hanan Mahmoud, která také přijede a opět přiveze úplně novou kolekci, kterou teď bude představovat právě u nás v Hradci. Vždy uděláme i módní přehlídku, natočí se to a ona potom kostýmy šije třeba do Japonska, kam velmi často jezdí.

Čtěte takéSahar - orientální tance

Tak se na to všechno přijďte podívat. Protože se o tom krásně povídá, ale mnohem lepší je to vidět na vlastní oči. Pátek, sobota a neděle Adalbertinum Hradec Králové, všechny prostory v rytmu orientálních tanců, které krásně umí Dana Minaříková Sahar. A umí o nich také krásně povídat. Protože to je možná vaše životní láska, ne?
Určitě.

Dana Minaříková Sahar ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové spolu s Jakubem Schmidtem|foto: Milan Baják

Tak ať vás tanec těší dál. Děkuji za rozhovor.
Děkuji. Na shledanou a děkuji za pozvání do studia.