Už 6 let tančí Samuel s Kačenkou, juniorští mistři republiky v latinskoamerických tancích

Kateřina Holzknechtová a Samuel Pavel ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové
Kateřina Holzknechtová a Samuel Pavel ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Dnes si budeme ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové povídat o tanci, protože našimi hosty jsou rovnou tři tanečníci a všichni z taneční školy TAK DANCE KROK Hradec Králové. 

Tak vás představíme. Dospělý hlas, to je Tomáš Chmel, tanečník, zároveň trenér a také, a teď pozor, porotce Českého svazu tanečního sportu druhé třídy a profesionální člen Svazu učitelů tance. Jak dlouho už se tanci věnujete, Tomáši?
Tak u mě je to od 7 let. Takže teď už je to zhruba 33 let, kdy tančím. Samozřejmě určitá přestávka byla, když jsme zakládali rodinu, ale jinak 33 let se věnuji společenskému tanci.

Vaše taneční škola, když to budeme počítat od školy ještě s původním názvem Krok, tak už bude mít také brzy třicetileté výročí.
Přesně tak. Já jsem začínal ještě v ATK Hradec Králové. Ale od roku 1989 pan Krtička založil taneční školu Krok a to je přesně ta historie, která samozřejmě pokračuje dál s námi.

On vám vlastně školu předal. Takže vy to teď táhnete dál.
Ano, přesně tak.

A teď představíme naše mladé tanečníky. Je to taneční pár Kateřina Holzknechtová a Samuel Pavel, čerství mistři České republiky v kategorii Junior 1 v latinskoamerických tancích. Gratulujeme ke krásnému úspěchu. Kolik vám je let?.
Kateřině je 12 let a mě je 10.

Jak dlouho už tančíte?
Oba dva 6 let spolu.

Začínali jste tedy hned spolu? Hned jste vytvořili taneční pár?
O dva měsíce jsem byl já dříve na parketu. Kateřina o maličko později.

Většinou to bývá tak, že je kluků méně na ten tanec. Dokonce i kvůli tomu některé slečny končívají s tancem, protože nenajdou nikoho do dvojice. Je opravdu tanečníků tak málo?
Říká se, že chlapci jsou v tanci vzácní. Je to hlavně díky konkurenci ve sportu, protože pro chlapce toho je samozřejmě trochu víc. I když bych nechtěl nijak znevažovat děvčata. Ale pravdou je, že chlapců v tanci je málo. A těch talentů je ještě míň. Takže když si to pak takto sedne, jako třeba Samík s Kačenkou, tančí spolu a krásně se vytančí takzvaně, tak je to úžasné. A můžeme jen čekat, co se bude dít dál a jestli to vydrží.

Same, ty jsi tedy taková vzácnost. U tebe v rodině někdo tančí? Jak jsi se ocitl na tanečním sále?
Já jsem už od tří let chtěl začít tancovat. Takže jsem se k tomu dokopal a baví mě to strašně. Baví mě i ta hudba. Od začátku bylo jasné, že jsem tanečník.

A ty Katko? U tebe někdo doma tančí?
Ne, u nás doma nikdo netančí. Já jsem se dostala na taneční parket kvůli babičce. Našla tuto taneční školu, a řekla, ať se tam jdu podívat. A teď mi babička fandí.

Povězte, kolik je za titulem juniorských mistrů republiky práce? Je to tvrdá práce?
Je to hodně práce. Pětkrát týdně trénovat hodinu a půl. My trénujeme třikrát ostře, plus ještě individuelní tréninky. A je to opravdu každý den. Kdo chce nahoru, tak u nás má cestu, má možnost, ale je potřeba se tomu obětovat. Dojdete do věku, kdy se musíte rozhodnout, který sport bude tím hlavním. A pak už nezbývá než opravdu pracovat. Tanec není jen tak něco jednoduchého, ale je to opravdu tvrdý sport. Musíte být připravena na všechno, takže komplexně připravena. Od baletu, přes fyzičku a přes techniku nohou a tak dále. Myslím si, že toho je spousta, co bychom tady mohli jmenovat.

Kateřina Holzknechtová a Samuel Pavel jsou mistři republiky v latinskoamerických tancích

Už vás Katko a Samueli někdy napadlo, že přijde třeba chvíle, kdy se budete muset rozhodnout?
Já nevím, chtěl bych se dostat na střední, na konzervatoř do Prahy. Takže nevím, jestli to budu zvládat s tím tancováním.

Na taneční obor by ses chtěl hlásit? Katko, jak ty to vidíš dál?
Mě to moc baví, takže já bych u toho chtěla dál zůstat.

Co vás tanec naučí? Latinsko-americké tance řádit a standardní tance naopak kázni

Taneční škola Krok

Manželé Jaroslav a Jana Krtičkovi zasvětili celý svůj život tanci. Taneční mistři, kteří naučili po roce 1989 ve své škole v Hradci Králové tančit stovky lidí - milují pohyb, pestrost života a změnu.

Začínali jste hned s latinskoamerickými tanci?
My jsme začínali kombinacemi, což je standardní tanec, mezinárodní a latinský. Je to waltz, polka, cha-chal, jive. Tím jsme hlavně začínali, tím jsme vyhrávali i prohrávali.

Tomáši, začínají děti tedy vším, aby si vyzkoušely všechno?
Ano. Určitě ta kombinace tanců je zajímavá hlavně tím, že ten pár je potom komplexní a jsou připraveni na dvě zásadní disciplíny, které jsou v našem tanečním sportu, což je část latinskoamerická a také část standardní. Vždycky se ukáže, jak ten pár třeba do budoucna bude specialista na jednu nebo na druhou část. Ale u nás v taneční škole je to tak, že se snažíme vychovávat tanečníky, kteří umí všech deset tanců, které mají na soutěžích.

A vy jako trenér potom kouknete a už máte oko na to, kdo by mohl být úspěšnější potom v jakých soutěžích?
Tak. Nesnažím se to specifikovat, aby děti opravdu vyrůstaly na tu kombinaci 10 tanců. Aby znaly všechno, protože jednotlivé styly se vzájemně doplňují, což je úžasné. Postavení, technika nohou. Pokud by se pár věnoval jen jedné části, tak my s oblibou takovým říkáme jednonozí tanečníci. Protože ta komplexnost je opravdu v tanci zajímavá.

Kateřina Holzknechtová a Samuel Pavel jsou mistři republiky v latinskoamerických tancích

Same, Katko, máte v té latině nějaké oblíbené disciplíny, nějaké oblíbené tance? Které vám jdou nejlíp?
Já mám rád dva. Je to rumba a paso doble. To mě strašně baví.

A Katka má své favority?
Já mám nejraději sambu a rumbu.

A je tam naopak nějaký tanec, ze kterého třeba máte trošku strach? Kde cítíte, že tam jsou ještě nějaké rezervy?
Já si myslím, že to bude některý ze standardních tanců. Protože standard není ta prima disciplína, baví je samozřejmě víc latinskoamerický tanec. Ale to nevadí, to všechno doženeme, to je jasné.

Čtěte takéTaneční škola TAK DANCE KROK v Hradci Králové

Co máte na tanci úplně nejradši? Může začít pan trenér.
Já tanec beru jako životní poslání. Protože tanec se stal součástí mého života tím, že nás to živí a tím, že nějakým způsobem děláme tanec naplno a celá rodina, včetně mých synů. Nebo mého syna, teď už jednoho, protože tančili oba, ale včetně mé manželky. Takže my to máme jako takový rodinný klenot tanec. A provedlo mě to celým životem, takže u mě tanec určitě je i můj život. Tančím rád. A určitě mě tanec hodně naučil a proto se tomu budu věnovat rád dál.

Se svou ženou jste se seznámil na tanečním parketě při tanci?
Ano, přesně tak to bylo. Ono se říká, že buď můžete spolu tančit anebo spolu žít. Ale nám se to podařilo obojí spojit pěkně dohromady. A pravdou je, že je to čím dál lepší, protože moje žena je úžasná.

A co vy Katko a Samíku, máte na tanci nejradši? Co vás na tom baví, že vydržíte tolik trénovat?
Mě na tom baví ty soutěže, baví mě si zatancovat. A pak také ty kostýmy.

Takže je tam i ta paráda. Já jsem to tušila. No a co ty, Same?
Mě to tancování strašně baví, je to úžasná zábava. Hodně se u toho nasmějeme. A baví mě taky ty kostýmy. Baví mě se česat a vybírat si boty a vybírat si různé oblečení.

Kateřina Holzknechtová, Samuel Pavel a Tomáš Chmel ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Teď jste mistry republiky ve své kategorii. Co dál? Jaké jsou vaše další cíle?
Já bych chtěl trénovat šestkrát týdně dvě hodiny a dostat se na mistrovství Evropy a z toho pak na svět.

A tam samozřejmě nějakou medaili, aby to cinklo. A Katko? Ty musíš se Samem, vy jste pár. Takže ty cíle jsou stejné. Trenér říkal, že jste počítali medaile, které jste už získali. Tak kolik jich je?
75.

Za šest let, kdy zhruba spolu tančíte, skoro 80 medailí. Tak my vám držíme palce, ať se vám dál daří.

Spustit audio

Související