Svou nezaměnitelnou kresbou vás zve Zdeněk Šindlar na procházky nejen Prahou nebo Jičínem
Architekt a výtvarník Zdeněk Šindlar dostal od Regionálního muzea v Jičíně k letošním kulatým narozeninám vítaný dárek: jeho obrazy, grafiky a návrhy zdobí do 7. dubna jičínskou zámeckou galerii. Tedy výstavní prostor, který patří k umělcovým nejoblíbenějším. Nejstarší práce jsou ze Šindlarových studentských časů, poslední díla z loňského roku.
Zdeněk Šindlar je všestranný umělec, jeho význam a pověst jsou nadregionální a bez nadsázky platí, že si uznání získal doma i ve světě. Jičínská galerie nabízí témata se skvosty českého historického urbanismu i z malebných zákoutí. Návštěvník se tak projde nejen starou Prahou nebo Jičínem a okolím, ale podívá se také do Anglie, Ameriky, Francie, Itálie nebo do Turecka.
Zkušenosti z metropole na Temži
Umělec je silně propojený s Východními Čechami. Narodil se v roce 1939 ve Vysokém Mýtě, mládí ale prožil v Jičíně, kde v roce 1957 maturoval na gymnáziu. Pak přešel do Prahy na ČVUT, na fakultu architektury, kterou absolvoval v roce 1963 a pokračoval ročním postgraduálním studiem na AVU v Praze.
Už při studiích si přivydělával ilustracemi, plakáty a portréty umělců a sportovců, které se objevovaly mj. v Mladé frontě, v Literárních novinách, v Mladém světě nebo v Květech.
V roce 1964 byl přijat do Svazu českých výtvarných umělců. Během své pětileté studijní praxe ve Velké Británii působil jako asistent hlavního architekta města Londýna, kde pracoval převážně na projektech nových satelitních měst na severu Anglie.
Z tohoto období pochází i kresebné a grafické pohledy na metropoli na Temži. Jeho práce se objevovaly i na londýnských výstavách. Po návratu z Anglie dál tříbil svůj výtvarný projev, vnímání prostoru, světla i barev a rozvíjel techniku litografie. Cestoval po světě, ale zároveň žil v této zemi a zobrazoval vzácné památky jejích měst, hrady, zámky, krajinu.
Architekt s nezaměnitelnou kresebnou linií
Šindlarovy obrazy jsou zastoupené v grafické sbírce British Museum - London. V roce 1992 získal 1. cenu za grafický návrh plakátu One World, One people, We are one (Jeden svět, jedno lidstvo, všichni jsme si rovni) na Graph expu v New Yorku.
Lidé a andělé se potkávají ve Snovém světě mistra Vladimíra Komárka v jičínské galerii
Regionální muzeum a galerie v Jičíně zve na poslední letošní výstavu. Snový svět Vladimíra Komárka připomíná 90 let od narození tohoto pábitele a podmanivého malíře. Reprezentativní přehlídka by se neuskutečnila bez přispění Růženy Komárkové a Vladimíra Komárka ml., kteří laskavě zapůjčili díla z malířovy pozůstalosti.
Jeho výtvarný styl je těžko popsatelný a nejlépe ho vystihují slova publicisty Josefa Velka: „Žádná fotografie nemůže nabídnout to, co Šindlarův obraz: ducha stavby, ducha ulice a města. Je v nich totiž něco mimo objektiv fotoaparátu, něco těžko definovatelného. Něco Šindlarovského."
Umělecký rukopis Zdeňka Šindlara, to je zkrátka cit pro detail i prostor a úcta k historické architektuře.
V 90. letech se Zdeněk Šindlar stal na čas také galeristou. Provozoval galerii v Praze na Pražském hradě a v Jičíně pod Valdickou bránou, kde uspořádal řadu výstav našich i zahraničních umělců. Mezi nejvzácnější návštěvníky jičínské galerie patřila Olga Havlová.
Díla osmdesátiletého umělce jsou zastoupena ve sbírkách doma i v zahraničí. Má svůj osobitý, nezaměnitelný styl, ve kterém se podle kritiků propojuje konstruktivní pohled architekta s okouzleným pohledem umělce.
Ani po operacích kyčlí se Zdeněk Šindlar své umělecké tvorby tak docela nevzdává.
„Když přestane sloužit zdraví, pak je to složité. Ale co se dá dělat. Zatím, jak vidíte, stojím, i když mám v ruce berle. Upřímně řečeno, pokud budu v tvorbě pokračovat, pak třeba právě stará Praha je tak kouzelné město, s tolika motivy, že se dá malovat celý život. I když jsem se snažil už od svých 18 let, kdy jsem do Prahy přišel, je tu mnoho míst, která jsem nestačil zachytit."
Ke krásným osmdesátinám přejeme Zdeňku Šindlarovi, který má svou venkovskou oázu v Tužíně u Radimi na Jičínsku, hlavně zdraví a další pokračování dobrého díla.
Související
-
Začne vyklízení odpadu z půdy Masarykova divadla v Jičíně. Co lidi v okolí čeká?
Zbytky cementu, dřeva, sádry a dalšího stavebního odpadu leží na půdě jičínského Masarykova divadla. Dělníci začnou tyto prostory příští týden vyklízet a suť odvážet.
-
Snídaně s knihovnou v Jičíně mísí chutě a informace k Měsíci čtenářů. „Zákusky“ od knihovnic lákají
Není snídaně jako snídaně. Ta knihovnická v Městské knihovně Václava Čtvrtka v Jičíně nabízí jak bohatý programový chod knihoven, tak přehlídku domácího občerstvení.
-
Odpočinková zóna Cidlina plná zeleně a klidových zákoutí vyroste u sídliště Nové Město v Jičíně
Část mezi jičínským sídlištěm Nové Město a řekou Cidlinou se změní. Město v březnu plánuje vyhlásit architektonicko-krajinářskou soutěž na odpočinkovou zónu Cidlina.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
