Stoletý emeritní farář a probošt Karel Exner: Život byl dříve klidnější, dnes se stále někam spěchá

20. leden 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 2013 na květnové pouti u Roubenky - studánka nad Roztokami u Jilemnice

V rozhlasové Návštěvě vás čeká setkání s monsignorem Karlem Exnerem, emeritním farářem a proboštem královéhradecké katedrální kapituly. U příležitosti jeho úctyhodných stých narozenin se za ním na novopackou faru vydala redaktorka Vlaďka Wildová.

Čtěte také

Nahlédnete do knihy života člověka, kterého charakterizuje dobré slovo, láska k Bohu a skromnost. Jeho život byl plný zvratů, v roce 1950 byl komunistickou státní mocí zatčen a internován v pracovním táboře pro duchovní. Dnes na tuto dobu pohlíží bez pocitu zloby a s nadhledem.

Rodák ze Studence v Podkrkonoší a čestný občan Nové Paky je jedním z mála dosud žijících absolventů královéhradeckého kněžského semináře a spolužákem arcibiskupa Karla Otčenáška.

2008 z poutního místa La Salette ve Francii

Od roku 1982 je zpátky ve svém rodném kraji, po příchodu do Nové Paky se s elánem pustil do práce a úspěšně se snažil povznést život farnosti. Zasloužil se o obnovu chátrajících církevních budov, především farního kostela sv. Mikuláše.

Čtěte také

Dokázal obstarat peníze, ale také kolem sebe shromáždit dobrovolníky, kteří s obnovou pomáhali. Zasadil se také o to, že se po jednapadesáti letech konečně z věže novopackého klášterního kostela ozval hlas zvonů. Byly pořízeny ze sbírek a darů mecenášů.

V roce 1991 byl jmenován proboštem královéhradecké katedrální kapituly.
„Sbor kanovníků se nazývá kapitula, a pan biskup Otčenášek mě jmenoval proboštem, což z původního latinského slova znamená představený. Ale já si na takovéto oslovení nepotrpím."

V roce 2006 převzal farář Karel Exner čestné občanství města Nové Paky jako projev uznání za jeho práci pro církev i pro město.

Počítal s osmdesátkou, ale Boží vůle je jiná

Karel Exner, probošt z Nové Paky sloužil až do 98 let v poutním chrámu P. Marie i ve farním chrámu sv. Mikuláše. A dodnes u svého stolu na faře slouží každý den mši svatou. Sám je překvapený, že se vůbec dožil takového věku a udivuje ho i zájem lidí, od kterých ke stým narozeninám převzal desítky telefonických i psaných gratulací. Říká, že si to nezaslouží.

Tím jen potvrzuje, že byl a je skromným člověkem, který se ale spokojeně může ohlédnout za vším, co vykonal nadšeně, s láskou a s vírou.

Žít dobře je v dnešní době náročné

„Když vzpomínám na své dětství, myslím, že jsme to měli lehčí. Život byl klidnější, nežilo se tak rychle. Pamatuji, jak jsme na vesnici všichni žili pohromadě, jako jedna velká rodina. Lidé se navzájem podporovali. Dnes stále někam spěchají, nemají čas se zastavit, vzájemně si naslouchat, rozumět. A relativizují hodnoty," míní mons. Karel Exner.

2016 z pouti v Rokoli u Nového Města nad Metují kam rád a pravidelně jezdil

A přeje vám všem nejen do tohoto roku především klid a víc času na přemýšlení. A víc vzájemné solidarity, aby se vazby mezi lidmi upevňovaly. Ne naopak.

Stoletý mons. Karel Exner žije na novopacké faře

Karel Exner

se narodil 21. prosince 1920 ve Studenci u Nové Paky. Otec Karel byl domácí tkadlec, maminka Anna, rozená Blažková, se starala o rodinné hospodářství a čtyři děti. Po jilemnickém gymnáziu vstoupil Karel do královéhradeckého semináře a 3. června 1944 byl vysvěcen na kněze. Jeho prvním pracovním místem byla funkce kaplana v Jaroměři, od roku 1946 pak byl samostatným duchovním v Horních Štěpanicích. 25. července 1950 ho zatkla StB a deportovala do internačního kláštera Želiv. Po roce část mladších kněží přesunuli do přeškolovacího kláštera Hájek u Prahy, kde se z nich snažili udělat přisluhovače režimu. To se ale nepodařilo. Po dvou letech strávených v Hájku musel Karel Exner začátkem roku 1953 k PTP do Zvolena, kde pracovali hlavně na stavbách. V květnu 1954 ho propustili do civilu. Protože neměl státní souhlas, rok pracoval v továrně a pak se mohl vrátit do duchovní správy. Nejprve sloužil půl roku v Chřenovicích v Posázaví, pak osmnáct let ve Světlé nad Sázavou, nato šest let v Hostinném. V roce 1982 zakotvil v Nové Pace. Po celou dobu až do listopadové revoluce 1989 byl podobně jako ostatní kněží pod komunistickým tlakem. .Žije na faře v Nové Pace, kde se i dnes, ve svých sto letech těší obdivuhodné psychické kondici.

Spustit audio

Související