Století biskupa Karla Otčenáška. Celý život věřil v přátelství mezi lidmi a sám tuto ideu vyzařoval
Připomeneme si osobnost Karla Otčenáška, 23. biskupa královéhradeckého, od jehož narození za pár dní, konkrétně 13. dubna, uplyne rovných 100 let. Toto výročí inspirovalo k založení spolku Saeculum, který si dal za úkol celý rok tuto významnou osobnost připomínat. Předsedkyně spolku novinářka Ludmila Žlábková je naším dnešním hostem.
Co vás první napadne, když se řekne Karel Otčenášek.
Vzpomenu si na začátek 90. let minulého století, kdy jsem se s ním setkala poprvé. Tenkrát jsem ještě nebyla novinářkou, ale moje maminka byla. Takže jsme se dostaly do jeho blízkosti.
Celoživotní ideou a odkazem Karla Otčenáška byla myšlenka, aby se lidé přátelili a měli rádi. Tak to byl on?
Určitě. Jeho idea svatodušního spřátelování je jednoduchá i složitá současně. Ale v kostce to znamená, že se mají mít všichni lidé rádi. Já jsem o ní tenkrát v těch 90. letech ještě tolik nevěděla a víc jsem se o ni začala zajímat až nyní, ve spojitosti s připomínkou výročí narození. A zjistila jsem, že onou myšlenkou, že se mají mít lidé rádi, být na sebe příjemní a vycházet spolu, tou Karel Otčenášek žil, on byl takový. On to vyzařoval.
Biskup Karel Očenášek nikdy nechtěl jít zlem proti zlu. Byl ve všech situacích smířlivý. I k lidem, kteří mu něco provedli.
PhDr. Ludmila Žlábková, novinářka a předsedkyně spolku Saeculum
Byla to prostě jeho přirozenost.
Jistě. Není ani potřeba studovat kvůli tomu nějaké teologické spisy nebo něco podrobně zjišťovat. Stačí se podívat, jak on žil.
Čtěte také
Když se člověk zeptá někoho, kdo se s ním potkal, tak se většinou dozví, že on byl lidový.
Ano, on byl příjemný, každého si vyslechl. Ale já si myslím, že slovo lidový není úplně to nejpřiléhavější, protože lidový byl také Švejk. Arcibiskup Otčenášek určitě nebyl Švejk, naopak, on byl velice přísný sám k sobě. Měl svoji ideu, něčemu věřil a z toho neslevil. Proto také přežil všechna léta komunistického režimu, kdy byl pronásledovaný. On si s nimi nikdy nezadal, nikdy nepřistoupil na nějaký kompromis. A současně jim ani nedal možnost, aby ho úplně zadupali. On tady byl stále i když nemohl působit ve vlastní hradecké diecézi, byl vykázán do Ústí nad Labem, do Trmic a tam působil. Prostě se nenechal zlomit.
On ani potom nebyl nepřátelský k lidem, kteří mu způsobili za totality krušné chvilky. Naopak.
Slyšela jsem hodně vzpomínek na chvíle, kdy se setkával se svými spoluvězni nebo knězi, kteří byli spolu s ním internováni v Želivi. On byl vždy smířlivý. Oni se ho často ptali, jak může říkat, že se máme za takového člověka modlit, když nám udělal takové věci. Ale to byl Karel Očenášek. On nechtěl jít zlem proti zlu.
Karel Očenášek se narodil 13. dubna roku 1920 v Českém Meziříčí.
Ano, což je nedaleko, kousek od Opočna na Rychnovsku. Narodil se v chudé rodině, jeho tatínek byl kolář. Malý Karel byl velmi nadaný a byl to také celoživotní sportovec. Takže po obecné škole, v prvním roce měšťanky odešel studovat do Prahy do arcibiskupského gymnázia a po jeho dokončení se rozhodl, že bude knězem. Vrátil se zpátky do Hradce Králové a tehdejší biskup Mořic Pícha ho brzy vyslal studovat do Říma lateránskou univerzitu. Ovšem to byl rok 1939, čili začátek druhé světové války. Bylo to velmi těžké, protože lateránská univerzita se studovala bez přestávek, bez prázdnin. Navíc byla válka, takže bylo jasné, že se minimálně 5, 6 let domů nevrátí. V roce 1945 byl vysvěcen na kněze, vrátil se do Čech a začal působit v duchovní správě. Brzy ovšem přišel rok 1948 a začátek pronásledování církve. V té době byl stále hradeckým biskupem Mořic Pícha, ale přišlo rozhodnutí z Říma, že bude vysvěcen nový biskup, aby byla taková záloha. A bylo vybráno, že to bude právě Karel Očenášek. A to i přesto, že ještě neměl věk na vysvěcení biskupem.
Tedy na to je požadován určitý věk.
Myslím, že dokonce 40 let. On tedy dostal papežské svolení k onomu vysvěcení. Každopádně to ovšem nebylo se schválením státních úřadů. Byl vysvěcen tajně. A to byl zárodek jeho pronásledování a věznění.
Čtěte také
Spolek Saeculum chce připomínat osobnost 23. biskupa královéhradeckého Karla Otčenáška, od jehož narození 13. dubna uplyne rovných 100 let.
Chceme v rámci spolku Saeculum připravit nebo koordinovat nějaké akce, které by pana arcibiskupa připomenuly. Úplně na začátku stála myšlenka, že by v jeho rodném Českém Meziříčí měla být zřízena pamětní deska. Jenže čas do onoho výročí 100 let byl poměrně krátký. A v příštím roce 2021 to bude 10 let, co pan arcibiskup zemřel. Tak jsme si řekli, že ony vzpomínkové akce rozprostřeme do celého roku, od dubna 2020 do května 2021. Díky tomu jsme získali čas na nejrůznější akce. Budou se konat koncerty, připravujeme ve spolupráci s Muzeem Východních Čech v Hradci Králové velkou výstavu. Bude také venkovní výstava v několika městech. Ale hlavně chci říct, že spolek nepořádá všechny připomínky sám, ale snaží se spolupracovat s organizátory jednotlivých akcí, je tam nějaká spojitost.
Celoživotní ideu Karla Otčenáška, že by se lidé měli přátelit a mít rádi, bychom si měli uchovat v srdci, protože je stále aktuální.
PhDr. Ludmila Žlábková, novinářka a předsedkyně spolku Saeculum
Letos je navíc také 75 let od jeho kněžského svěcení v Římě v roce 1945. 70 let od jeho vysvěcení biskupem v roce 1950. A do třetice 30 let od jeho uvedení do biskupského úřadu, což bylo v roce 1990.
Ano. Myslím si, že mnoho posluchačů si to možná pamatuje. Bylo to 27. ledna 1990, kdy se uskutečnila slavná intronizace, čili uvedení do úřadu. Tehdy tady byl přítomný i nově zvolený prezident Václav Havel s manželkou Olgou. Mnoho lidí bylo na náměstí i v katedrále.
Potom vzpomínám samozřejmě na slavnou návštěvu papeže Jana Pavla II. v Hradci Králové v roce 1997.
Ta se uskutečnila u příležitosti milénia, čili 1000 let svatovojtěšského výročí. Ovšem, proč přijel přímo do Hradce Králové papež Jan Pavel II., tak to bylo především proto, že byli s Karlem Otčenáškem osobní přátelé.
Čtěte také
Pojďme tedy říci, jaké konkrétní a nejbližší akce nás čekají. Vzpomínkové setkání plánujete na 18. dubna.
Ano, bude mše v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Hradci Králové. A hned vedle v Novém Albertinu bude literárně dramatický a hudební vzpomínkový večer na život Karla Otčenáška, na jeho myšlenky, v podání herců divadla Jesličky a Smiling String Orchestra, což je smyčcový orchestr ze ZUŠ Střezina. Hned druhý den bude v Českém Meziříčí opět mše, která připomene stoleté výročí Karla Očenáška. A potom velké setkání plánujeme o měsíc později 23. května, na den 9. výročí úmrtí. Uskuteční se velká mše v katedrále Svatého Ducha v Hradci Králové za přítomnosti arcibiskupa Dominika Duky a pana biskupa Jana Vokála.
Dominik Duka je samozřejmě nástupcem Karla Otčenáška.
Ano, vlastně oba dva jsou nástupci Karla Otčenáška.
Kdy bude ona pamětní deska v Českém Meziříčí?
Deska bude o rok později 23. května 2021 na 10. výročí úmrtí. Těch akcí bude opravdu hodně. Nemám to vše spočítáno, ale bude jich rozhodně přes dvacet. Kdy by měl zájem, tak se může podívat, vznikly webové stránky www.karelotcenasek.cz a tam je kalendář všech akcí. Tam se může každý dozvědět podrobnosti.
Století Karla Otčenáška
Spolek Saeculum, z.s., založený v říjnu 2019, s jediným účelem - uspořádat cyklus akcí ke stému výročí narození Mons. Karla Otčenáška a 10. výročí jeho úmrtí.
Celoživotní ideu Karla Otčenáška, že by se lidé měli přátelit a mít rádi, bychom si měli uchovat v srdci, protože je stále aktuální.
Určitě. Já mám jen takovou drobnou poznámku na závěr. Karel Očenášek inicioval tzv. edici Kamínky. To byl svazek vzpomínek lidí na dobu útlaku a pronásledování křesťanů v druhé polovině 20. století. My teď chceme vzdát čest jemu šestým svazkem Kamínků vzpomínek na pana arcibiskupa. A musím říct, že se nám to už schází, vzpomínky jsou rozmanité od různých lidí, z různého prostředí. A opravdu tam prozařuje jeho láskyplnost a vztah k lidem úplně v každém řádku.
Naším hostem byla novinářka a předsedkyně spolku Saeculum, tedy latinsky století, Ludmila Žlábková. Moc děkuji za rozhovor a přejeme, ať se vzpomínkový rok Karla Otčenáška povede.
Děkuji moc, na shledanou.
Související
-
Je hezké, když jsem v katedrále sama, ale nejkrásnější je plná lidí, usmívá se katedrální kostelnice
Vypravíme se do hradecké katedrály Sv. Ducha na Velkém náměstí, kde tato gotická perla stojí. A kde se také už téměř 20 let potvrzuje, že kostelník nemusí být jen muž.
-
V hradecké katedrále svatého Ducha byl uložen relikviář s...
Katedrála svatého Ducha v Hradci Králové je čtvrtým místem v Česku, kde jsou uloženy ostatky Jana Pavla II. Bývalý papež sloužil v roce 1997 před touto katedrálou m...
-
Stovky věřících oslavily 350. výročí založení Královéhradecké...
Před 350 lety, v roce 1664, založil papež Alexandr VII. Královéhradeckou diecézi. Kulaté výročí dnes oslavily stovky poutníků, které přijely do Hradce Králové. Věří...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
