Stavební průmyslovka v Hradci Králové je škola s velkou tradicí i budoucností. Staví se pořád

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Nataša Ungermannová a David Pitrman ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové spolu s Jakubem Schmidtem

Zatímco žáci základních škol už mají určitě jasno v tom, na které střední škole chtějí dál studovat, tak samotné střední školy ten výběr budoucích šikovných studentů teprve čeká, tedy přijímací zkoušky. Chceme vám dnes připomenout školu s velkou a bohatou tradicí, a to je královéhradecká Střední průmyslová škola stavební.

Dějiny Střední průmyslové školy stavební v Hradci Králové sahají do 70. let 19. století. Škola byla založena roku 1874 v nedalekých Třebechovicích pod Orebem jako Odborná škola pro kreslení a modelování, roku 1880 byla přestěhována do Hradce Králové a zreorganizována na Odbornou školu pro umělecké zámečnictví.

Ve studiu vítám Natašu Ungermannovou, ředitelku Střední průmyslová školy stavební Hradec Králové a jednoho z jejích šikovných žáků, studenta 4. ročníku Davida Pitrmana. Davide, tedy letošní maturant? Těšíte se?
Ano. Těším se, až to budu mít za sebou. Až budu vědět, že mám splněno pro to přijímací řízení na vysokou školu. Takže se těším.

Když jsem říkal, paní ředitelko, škola s velkou tradicí, tak musíme říct, že historie vaší školy se začala psát už v roce 1874. Říkám to správně?
Výborně. Bylo to v Třebechovicích. Teď si budeme připomínat 144. výročí od založení naší školy.

Budova královéhradecké Střední průmyslové školy stavební

Musíme také připomenout vaši jedinečnou funkcionalistickou budovu v Hradci Králové na Pospíšilově třídě od architekta Jana Reichla.
Ano. To byl celý klan rodu Reichlů, kteří byli jak stavitelé a architekti.

Davide, proč by vy jste si vybral právě stavařinu a studium na téhle škole? Vy studujete obor stavebnictví.
Ano. Ten výběr byl přirozený, bylo to sámo od sebe. V rodině máme velkou tradici, já jsem asi 3. generace, oba dva dědečkové jsou stavaři, otec také a matka studovala také stavebku. Ale nikdo mě do toho nenutil. Vyloženě mě to bavilo už odmala.

Vy to budete mít asi v genech. Proč padla volba ale na tu hradeckou stavebku?
Tak zaprvé jsem Hradečák, takže to je to první. A vlastně všichni z naší rodiny studovali právě na té hradecké škole a chválili ji. Takže ta volba byla poměrně jasná.

Ze života královéhradecké Střední průmyslové školy stavební

Když se ohlédneme za těmi 4 roky školy zpátky. Jaké to bylo?
Myslím si, že to bylo velice příjemné za ty 4 roky. Rozhodně jsem neměl žádnou časovou krizi, že by mi škola neumožňovala věnovat se dalším věcem. Samozřejmě někdy to je těžší, ale záleží, jak si student umí zorganizovat čas. Aby nemusel věci dělat na poslední chvíli a pak nad tím trávit 25 hodin a 8 dní v týdnu. Já jsem spokojený se školou, rozhodně to splnilo mé očekávání. Člověk se musí věnovat i nějakému samostudiu a dělat něco navíc, aby mu ta škola něco dala. To je ale všude.

Paní ředitelko, David patří mezi ty velmi šikovné žáky. A účastní se nejrůznějších soutěží. Viďte?
Na naší škole máme 20, 25 soutěží. Mezi nimi je přes polovinu odborných. Protože žijeme v tomto regionu, tak spolupracujeme nejvíc s magistrátem města, který vypisuje třeba odbornou soutěž, pracujeme s architektem, kde studenti dostanou zadané konkrétní téma, zpracování určitého lokality v Hradci Králové. A to dává potom magistrátu útvaru hlavního architekta náhled, jakým směrem by třeba mohli jednou postupovat.

Ze života královéhradecké Střední průmyslové školy stavební

Architekti jsou zvědaví na názor mladých studentů a třeba se jimi i inspirují. Je to tak?
Já si myslím, že ano. Dokonce, když byla soutěž, když jsem dostali k řešení území Rozárky, tak pak byly vyhlášeny ještě pro mladé architekty do 33 let. A sklidili jsme jako škola pochvalu, že výstupy našich žáků byly téměř srovnatelné, možná v některých prvcích v grafickém výstupu i lepší, než od těch mladých architektů. To je myslím úžasné.

Rozárka, to je takový kopec v Hradci Králové, na kterém jsem já jako malý kluk lyžoval. Byl tam umělý svah. Co vy jste měli jako zadání? Jak to přebudovat?
To zadání se vypisovalo pro stavbu víceméně na té zelené louce úplně nahoře. Tam byly požadavky vymyslet nějakou zajímavou náplň na tom místě, která by přitáhla turisty i místní obyvatele. Byly tam návrhy jako kaple, byla tam rozhledna, byly tam různé kavárny, rekreační a sportovní věci, bobová dráha tam byla také, dokonce i skatepark a nějaká trialová dráha. Nápady těch studentů byly velice pestré. Soutěže jsou velice dobré, že si studenti zkusí něco kreativního a také už je to i něco složitějšího. Máte nějakou hmatatelnou práci za sebou.

Budova královéhradecké Střední průmyslové školy stavební

Tak budme sledovat, jak to s tou Rozárkou dopadne.
Je ale pravda, že máme také pomoc od architektů, útvaru hlavního architekta od paní architektky Matouškové. To je další takový prvek, který je dobrý pro žáky. Setkají se a konfrontují s realitou, kdy ten architekt jim řekne, co je možné a co možné není.

Mohli bychom připomenout všechny obory, které se dají u vás ve škole studovat. Stavebnictví a co dál?
Stavebnictví, to je náš nosný obor, tam máme nejvíc studentů. S tradicí je obor technická zařízení budov, to je obor, kdy se do budovy rozvádějí různá média, to znamená voda, plyn, vzduch a vytápění. A pak máme nejnovější obor, a to je technické lyceum se zaměřením na architekturu.

Já bych se zastavil u toho oboru technická zařízení budov. To je obor, který se dá v našem kraji studovat jenom u vás.
Ano, skutečně, to je obor, který je v Královéhradeckém kraji pouze na naší škole. A je to škoda, protože zájem firem a zaměstnavatelů je poměrně velký. Obor má 4 jakoby odnože, které se musí studovat, takže se zdá asi uchazečům poměrně složitý a je o něj menší zájem.

Čtěte takéStřední průmyslová škola stavební v Hradci Králové

Technické lyceum, to je tedy něco mezi průmyslovkou a gymnáziem?
Liší se to tím, že studenti nemají úplné střední odborné vzdělání. To znamená, že tam není ta odborná praxe, jako mají ostatní dva obory. V prvním a druhém ročníku mají tedy konkrétní odbornou praxi v tom lyceu. Ale je to trošku jiné v tom, že mají rozšířený počet hodin všeobecně vzdělávacích předmětů. Ale zase ten výstup, co je z hlediska toho stavebnictví, tak projektovat umí také.

Stavařina jako taková šla v těch posledních letech mílovými kroky kupředu a vy jako škola musíte v tom vzdělávání studentů držet krok. Viďte, paní ředitelko?
Já si myslím, že za podpory našeho zřizovatele, si nemůžeme stěžovat. Obměňujeme téměř každý rok počítačovou učebnu, máme dobrou spolupráci s CEGROU, u nás je vždy poslední verze softwaru archikedu a i ti vydavatelé těchto softwarů si uvědomili, že je potřeba studenty podporovat. Takže studenti dostávají licence studentské, s kterými mohou pracovat. Což je také pro rozšíření toho programu velmi dobré.

Davide, co z vás tedy jednou bude? Stavař?
Já mám tedy vizi spíš architekta. Mám přihlášku už na architekturu podanou a přijímací řízení úspěšně splněno, takže spíš doufám v toho architekta. Ale samozřejmě z toho oboru stavebnictví, můžete se věnovat rozpočtování, klasické stavařině, statice. Stavařina má opravdu těch speciálních zaměření na vysokoškolské úrovni mnoho. Staví se pořád.

Nataša Ungermannová a David Pitrman ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

David se možná zařadí mezi vaše významné absolventy. Můžeme paní ředitelko některé připomenout?
Zdeněk Jirotka, autor literárního Saturnina, je také náš absolvent. Také velmi významný malíř Václav Špála a jeho kubistická zátiší. Udělali jsme si takovou historii na chodbě, kde připomínáme studentům ty naše významné osobnosti. Je to také vítěz Závodu Míru Jan Smolík, ale zase i současní architekti města jako třeba Miroslav Gebas. Toho jsem učila matematiku. To je velice progresivní ateliér.

Jaký byl na matematiku?
Výborný. On ještě dělal sport. A i David třeba dělá ještě hudbu. Je pravda, že většinou ti všestranní studenti si rozdělí čas tak, že jsou úspěšní jak ve studiu, tak mají ještě svého koníčka. A to je na tom dobře.

Tak to je krásné slyšet. Děkuji, že jste nám Střední průmyslovou školu stavební Hradec Králové tak krásně připomněli a představili. Je to škola s velkou tradicí a budoucností.

Spustit audio
autoři: Milan Baják , jak

Odebírat podcast

Související