Speciálním školám chybí žáci. Pokles je cítit i po ekonomické stránce. Je na vině inkluze?

Naše děti si zaslouží to nejlepší vzdělání (ilustrační foto)
Naše děti si zaslouží to nejlepší vzdělání (ilustrační foto)

Speciálním školám, které navštěvují například také děti s lehkým mentálním postižením nebo autismem, ubývají žáci a na vině je prý inkluze. Na vině je inkluze, jsou přesvědčeni ve speciální mateřské, základní a praktické škole v Hradci Králové. Inkluze je podle ředitele školy Pavla Svobody mnohdy necitlivá a nesmyslná.

Pavel Svoboda přitom není odpůrcem inkluze v jakékoli podobě a v jakékoli situaci - někde i podle něj smysl má. Pokud ale dítě začíná i přes pomoc a zvýšenou péči selhávat, mělo by zamířit do speciální školy.

„Další problém je, že ta inkluze naprosto znemožnila aby do speciálních škol přišly děti, které jsou třeba hraniční, nebo s velmi podprůměrným intelektem. Přes to vlak nejde. To znamená dítě nad 70 IQ je pokládáno v podstatě za normální, byť v hlubokém podprůměru. A musí, opakuji musí, zůstat na té základní škole. A pokud se k tomu přidají další limitující faktory, to znamená různé specifické poruchy učení a ochování, tak to dítě prostě nemá šanci," říká Pavel Svoboda.

A dodává, že ve své hradecké škole začíná pociťovat úbytek žáků: „Když jsem nastupoval v roce 1989, to byla ještě zvláštní škola, tak jsem měl 360 dětí ve zdělávacím programu zvláštní školy. A dnes jich mám 63. Meziročně se dá říct, že mi ubývá 20 až 30 procent žáků."

Barevné pastelky

A protože škola dostává peněžní prostředky podle počtu žáků, je pokles cítit i na ekonomické stránce. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ale kontruje statistikami: mezi uplynulým a letošním školním rokem přešlo ze základních do speciálních škol výrazně víc dětí, než kolik jich mířilo směrem opačným.

Ministerstvo nemá ani žádná data o tom, že by speciálním školám měly v souvislosti s inkluzí ubývat peníze a organizace, které považovaly přidělený rozpočet za nedostačující, mohly podle vyjádření ministerstva požádat o další jednání o navýšení prostředků.

Krajská koordinátorka pro autismus Eva Jarková vidí zásadní problém inkluze v tom, že se často aplikuje ve třídách, které jsou přeplněné a speciálním potřebám dětí prostě kapacitně nestačí: „Když přijdu teď někam do běžné základní školy, tak mi učitel opravdu řekne jak mám pracovat s tím dítětem, které má indiviuálně problém. Když tady řekněme 28 dětí a k tomu ještě 5 - 6 dětí dyslektických a další dvě ADHD. A všichni z poradenských zařízení říkají pracujte s ním individuálně. To prostě v tomto počtu nejde."

Děti ve škole (ilustrační foto)

Podle krajské předsedkyně Asociace speciálních pedagogů Lenky Rybové je naděje na změnu: „Momentálně se změnila politická situace, takže doufáme, že se změní trochu i přístup ke speciálnímu školství."

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vnímá jednoznačně systém speciálních škol jako nedílnou a potřebnou součást vzdělávacího systému, což opakovaně veřejně zaznívá i ve vyjádřeních současného ministra školství Roberta Plagy, je ale prý potřeba vyřešit koncepční otázku spravedlivého financování speciálních škol.

Spustit audio

Související