Speciálním školám chybí žáci. Pokles je cítit i po ekonomické stránce. Je na vině inkluze?

1. červen 2018
Naše děti si zaslouží to nejlepší vzdělání (ilustrační foto)

Speciálním školám, které navštěvují například také děti s lehkým mentálním postižením nebo autismem, ubývají žáci a na vině je prý inkluze. Na vině je inkluze, jsou přesvědčeni ve speciální mateřské, základní a praktické škole v Hradci Králové. Inkluze je podle ředitele školy Pavla Svobody mnohdy necitlivá a nesmyslná.

Pavel Svoboda přitom není odpůrcem inkluze v jakékoli podobě a v jakékoli situaci - někde i podle něj smysl má. Pokud ale dítě začíná i přes pomoc a zvýšenou péči selhávat, mělo by zamířit do speciální školy.

„Další problém je, že ta inkluze naprosto znemožnila aby do speciálních škol přišly děti, které jsou třeba hraniční, nebo s velmi podprůměrným intelektem. Přes to vlak nejde. To znamená dítě nad 70 IQ je pokládáno v podstatě za normální, byť v hlubokém podprůměru. A musí, opakuji musí, zůstat na té základní škole. A pokud se k tomu přidají další limitující faktory, to znamená různé specifické poruchy učení a ochování, tak to dítě prostě nemá šanci," říká Pavel Svoboda.

A dodává, že ve své hradecké škole začíná pociťovat úbytek žáků: „Když jsem nastupoval v roce 1989, to byla ještě zvláštní škola, tak jsem měl 360 dětí ve zdělávacím programu zvláštní školy. A dnes jich mám 63. Meziročně se dá říct, že mi ubývá 20 až 30 procent žáků."

Barevné pastelky

A protože škola dostává peněžní prostředky podle počtu žáků, je pokles cítit i na ekonomické stránce. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ale kontruje statistikami: mezi uplynulým a letošním školním rokem přešlo ze základních do speciálních škol výrazně víc dětí, než kolik jich mířilo směrem opačným.

Ministerstvo nemá ani žádná data o tom, že by speciálním školám měly v souvislosti s inkluzí ubývat peníze a organizace, které považovaly přidělený rozpočet za nedostačující, mohly podle vyjádření ministerstva požádat o další jednání o navýšení prostředků.

Krajská koordinátorka pro autismus Eva Jarková vidí zásadní problém inkluze v tom, že se často aplikuje ve třídách, které jsou přeplněné a speciálním potřebám dětí prostě kapacitně nestačí: „Když přijdu teď někam do běžné základní školy, tak mi učitel opravdu řekne jak mám pracovat s tím dítětem, které má indiviuálně problém. Když tady řekněme 28 dětí a k tomu ještě 5 - 6 dětí dyslektických a další dvě ADHD. A všichni z poradenských zařízení říkají pracujte s ním individuálně. To prostě v tomto počtu nejde."

Děti ve škole (ilustrační foto)

Podle krajské předsedkyně Asociace speciálních pedagogů Lenky Rybové je naděje na změnu: „Momentálně se změnila politická situace, takže doufáme, že se změní trochu i přístup ke speciálnímu školství."

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vnímá jednoznačně systém speciálních škol jako nedílnou a potřebnou součást vzdělávacího systému, což opakovaně veřejně zaznívá i ve vyjádřeních současného ministra školství Roberta Plagy, je ale prý potřeba vyřešit koncepční otázku spravedlivého financování speciálních škol.

Spustit audio

Související