Sklizeň třešní končí. Ovocnáři mluví o průměrné úrodě, její závěr je navíc znovu ohrožený počasím

Sadaři v Královéhradeckém kraji sklízí v těchto dnech poslední letošní třešně. Úroda je výrazně lepší než vloni, kdy kvůli mrazům nezůstalo na stromech prakticky nic, přesto mluví ovocnáři jen o průměrné sklizni. Její závěr je navíc znovu ohrožený počasím.

Čtěte také

Průběh zimy byl podle ovocnářů relativně normální a úrodu neohrožuje, jen by to chtělo víc vláhy

„Dá se říct, že jsme v posledním, takzvaném třešňovém týdnu. Tady v třešňových oblastech Královéhradeckého kraje se sklízí jedna z hlavních posledních odrůd, která se jmenuje Regina,“ popisuje přímo v sadu nedaleko Hořic na Jičínsku sadař a předseda Ovocnářské unie České republiky zároveň Martin Ludvík.

Třešeň je ovoce, které je potřeba sklidit rychle - ve skladu vám nedozraje a přezrálé jsou prakticky neprodejné. Tlak na rychlou sklizeň je letos ještě větší. „Pěstitelé, kteří mají tuto odrůdu ještě na stromech, tak mají velké obavy, protože na sobotu jsou hlášeny poměrně významné srážky. Ty sice všichni zemědělci potřebujeme, ale na druhou stranu, ti kteří pěstují třešně a tuto odrůdu, tak by potřebovali ještě několik pěkných dní, aby ji dosklízeli. Je velká pravděpodobnost, že v sobotu velká část úrody popraská, déšť má být celodenní s úhrnem do 20 milimetrů na metr čtvereční.“

Čtěte také

Jak by měla podle oficiálních odhadů vypadat letošní úroda ovoce? Dařit by se mělo zejména meruňkám

Třešně tady na farmě u Hořic sklízí mimo jiné slečna Anežka. Při pohledu na strom se zdá, že jich je opravdu hodně, rostou v trsech a zdálo by se, že najednou utrhnete klidně i 10 nebo 15 třešní. Omyl. „Člověk to musí vzít po jedné a probrat to. Nebo vzít celý trs i se stopkami, beze stopek třešně nepotřebujeme, zkazí se pak rychleji. A stejně to musíte probrat a dát do košíku. Taková první kontrola by měla proběhnout už tady. Všichni brigádníci mají tuto instruktáž.“

Brigádníci na malé farmě Martina Ludvíka jsou spíš rodinní příslušníci, plus k tomu několik seniorů nebo naopak studentů. A není brigádník jako brigádník, říká Martin Ludvík. „Jedni chodí opakovaně, ti už vše znají a nemusíte jim vysvětlovat co a jak. Pak jsou ti, kteří to dělají poprvé a tam je zapotřebí to o to více kontrolovat.“

Čtěte také

Martin Ludvík: „Jablko je skvělá lékárna. Všichni moji předkové se věnovali po staletí zemědělství“

Obecně jsou třesně v sadech spíš doplňkovým druhem a pěstují se na menších rozlohách, tady na farmě Martina Ludvíka zhruba na jednom hektaru. A tak se lidé na práci v dostatečném množství obvykle sehnat dají - přinejhorším i za pomoci agentur.

Nepříjemné pro brigádníky je, že dopředu neví, kolik si vlastně vydělají. „U třešní je to práce úkolová, takže jsou rozdíly. Pokud je česač šikovný, tak si samozřejmě peníze vydělá. Pokud ale člověku při práci ruce stojí, tak potom výdělek velký není.“

Když je ale úroda dobrá nebo aspoň průměrná, jako je podle ovocnářů letos, může být i výdělek ze sklizně třešní zajímavý.