Sekání luk je v plném proudu. Myslivci na Vrchlabsku zachraňují mláďata ukrytá ve vysoké trávě
Vysoká tráva mizi z luk. Neznamená to spoustu práce jen pro zemědělce, ale i pro myslivce. Ti se snaží z trávy zachránit mláďata. Jak? To zjišťovala reportérka Kateřina Kohoutová.
Čerstvě narozená mláďata nejen srnčí zvěře jsou v trávě ukryta a proto je myslivci hledají a odnáší na bezpečná místa. Cílem je zachránit před žacími stroji, které louky a pole sekají, co nejvíc zvířat. Někdy pomáhají i sami řidiči traktorů.
Myslivec Miroslav Dědek se psem a dobrovolníky obchází pole a snaží se najít ve vysoké trávě mláďata.
Zemědělci tvrdí, že myslivce s předstihem informují, kde a jak dlouho budou sekat.
„Dáme myslivcům avízo den nebo dva dopředu a oni projdou ty pozemky se psy, aby vyhnaly srny s malými srnčaty," tvrdí Tomáš Černý, předseda zemědělského družstva v Dolní kalné.
Na základě této informace myslivci rozmístí kolem polí a luk takzvané plašiče. Současně vyráží do terénu a snaží se zachránit co nejvíc mláďat.
„Většinou se ty mladé snažíme z toho porostu vynést a dát je do nějaké jiné krytiny, která se neseče, třeba na kraji lesa."
Před velkým traktorem, který trávu nebo obilí kosí nemá malé zvíře šanci samo utéct.
„Oni jedou takovou rychlostí, že mnohdy nestihnou zastavit. Takže je určitě lepší a bezpečnější, aby myslivci ty pozemky prošli s předstihem a nějakým způsobem tam ti psi zanechali pachové stopy. Myslivci se chovají tak, aby se zvířěte dotýkali co nejméně, aby toho lidského pachu bylo co nejméně. Srna si pak mládě najde v noci. Ono si tu matku přivolá."
Přestože traktoristé jezdí rychle pod žací stroj téměř nic nevidí, občas sami zastaví a snaží se mláďata zachránit.
„Mnohdy zastaví a víc chodí než jezdí. Protože vynáší srnčata k lesu, aby je nějakým způsobem nepřejeli," dodává Tomáš Černý.
Přesto při sekání i letos umírá spousta mláďat, především srnčí zvěře.
Související
-
V přírodní rezervaci Josefovské louky u Jaroměře poznávají děti přírodu na vlastní oči i uši
Na loukách mezi Metují a Starou Metují u Jaroměře je významný ptačí park. Funguje tam více jak sto let starý systém, pomocí kterého je možné regulovat hladinu spodní vody.
-
Na Broumovsku vykvetly na jedné jediné louce divoké krokusy, kterým se lidově říká šafrán
Divoké krokusy nebo také divoký šafrán. Pod těmito názvy se skrývá drobná fialová květina, která například na Broumovsku roste na jedné jediné louce.
-
Ovce už spásají krkonošské louky. Pomáhají tak obnovovat...
Hospodáři začínají navážet do Krkonoš ovce a jehňata. Pracovníci Krkonošského národního parku vytipovali zhruba 40 lokalit, kde budou zvířata spásat trávu. Tento ek...
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Mám pocit, že ministr Válek sám neví, z jakých peněz mzdy navýší, říká ředitel nemocnice Kolín
-
Jihokorejský Pusan v kandidatuře na EXPO 2030 neuspěl. Velkolepou přestavbu ale rušit nehodlá
-
Americký torpédoborec a několik dalších lodí se staly terčem útoku v Rudém moři
-
Pafkův výrok o medičkách je nešťastný, věřím, že to tak nemyslel. Feminizace není problém, říká lékařka