Šarmantní osobností roku 2016 je herečka Simona Stašová
Herečka Simona Stašová se stala vítězkou 21. ročníku ankety Českého rozhlasu Šarmantní osobnost roku. Hlavní cenu - Zlaté slunce akademické sochařky Dagmar Štěpánkové-Černé převzala v královéhradeckém Kongresovém centru Aldis v pátek večer z rukou loňského vítěze kardiochirurga Jana Pirka, ředitele Regionálního vysílání ČRo Jana Mengera a ředitele ČRo Hradec Králové a ČRo Pardubice Jiřího Kánského.
Mimořádnou Cenu Šarmu u příležitosti svých pětaosmdesátých narozenin obdržel herec Stanislav Zindulka a v internetovém hlasování zvítězila Lucie Bílá.
Moderátoři večera Lada Klokočníková a Mirek Vaňura na pódiu přivítali i další nominované osobnosti - kněze Zbigniewa Czendlika, herce Jana Přeučila a také Šarmantní osobnost roku 2005 zpěvačku Marii Rottrovou. Z dalších hostů na pódiu zazářila vítězka letošního 10. ročníku televizní soutěže StarDance Veronika Lálová a zpěváci Jan Smigmator a Martina Bárta, kteří vystoupili za doprovodu rozhlasového Big bandu Gustava Broma pod vedením dirigenta Vlado Valoviče.
Záznam galavečera na YouTube kanále Českého rozhlasu:
V letošním roce stejně jako minulý rok v anketě Šarmantní osobnost roku hlasovali nejen posluchači Českého rozhlasu, ale také čtenáři Deníku a některých dalších periodik.
Vítězi ankety, která vznikla v hradeckém rozhlase v roce 1996, se za dobu jejího trvání staly významné osobnosti: Marek Eben, Zdeněk Svěrák, Květa Fialová, Radovan Lukavský, Marie Rottrová, Karel Gott, Jan Petránek, Václav Větvička, Hana Maciuchová a další.
Výherci z řad posluchačů tipujících v anketě Šarmantní osobnost roku 2016:
Jaroslava Čapková - Libáň - 3 x multipack 7 zlatých piva Primátor
Marie Vašíčková - Hradec Králové - 3 x multipack 7 zlatých piva Primátor
Lubomír Honza - Pardubice - dekorativní stojan na svíčky
Pavla Krumpholcová - Brno - dárkový balíček kosmetiky
Vlasta Horáčková - Praha - batoh plný dárků od Českého rozhlasu Hradec Králové
Ludmila Kodešová - Litíč - batoh plný dárků od Českého rozhlasu Hradec Králové
Hana Špačková - Tachov - předplatné Deníku
Marie Hloušková - televizor
Halina Barnetová - Vamberk - chytrý telefon
Otakar Březina - Cerhovice - notebook
Letošních nominovaných osobností jsme se zeptali:
Jan Přeučil - vysokoškolský pedagog a herec
Jak se udržujete v kondici? Musíte pro to něco dělat?
Mám to trošku v genech, protože všichni Přeučilové se dožili přes devadesát let! Tak je to dobré. Pochopitelně jako herec, se musím udržovat v kondici. Chodím na masáže, plavu, denně cvičím. Ten aparát musí být stále připraven na umělecké úkoly a všechny ty věci, které jsou přede mnou. Jinak se moc těším, na Šarmantní osobnost koncem dubna a jsem moc rád, že jsem byl nominován.
Jiří Suchý - skladatel, spisovatel, divadelník, hudebník, básník, textař, filmař, grafik, výtvarník, divadelní režisér a sběratel
Z čeho máte letos radost?
Já se prakticky těším na práci, poněvadž jsem workoholik a v tom nacházím uspokojení. Je to vlastně nemoc, ale baví mě pracovat na tom, aby to divadlo fungovalo. Jinak hodně odpočívám, čtu, hodně spím, protože po představení déle vydržím. Celý život prohlašuji: „nepiji, nekouřím a nesportuji". To jsou moje tři zásady!
Stanislav Zindulka - herec
Jak to děláte, že máte v sobě tolik optimismu?
Já si myslím, že je to v tom, že člověka musí bavit práce kterou dělá a musí se na to těšit. Nejde to vždycky, je kolem spousta starostí a věcí, které vás trápí. Ale vždycky myslím na ty příjemnější věci. Pak potkávám lidi, které mám rád, prostě si hledám ty příjemné chvilky radosti, něco mít před sebou. Vždycky se člověk musí na něco těšit. Práce mám hodně, trochu energie mi sice bere, ale zároveň mi ji i vrací.
Vladimír Beneš - neurochirurg
Je to u vás taková tradice? Syn lékař, tatínek lékař, vy lékař.
Už od pradávna existovaly takové cechy, kdy otec předal povolání na syna, ať to byl lékař, nebo herec. Vcelku se nám všem třem daří dobře. Všechno se vyvíjelo průběžně, protože táta mě, ani já synovi, neřekl, abych šel studovat medicínu. Ale máma je farmaceut, tedy o medicíně se u nás mluvilo pořád. Svým způsobem mě nenapadlo nic jiného, než jít studovat medicínu. Samozřejmě, že táta je pro mne veliký vzor a vždycky byl. Každý den je pro mě „carpe diem". Mám radost z každé maličkosti, z nového případu v práci. Doma jsem rád, když všechno dobře dopadne.
Zbigniew Czendlik - farář
Farář, ke kterému má Český rozhlas hodně blízký vztah. Do Českého rozhlasu přišel před pěti lety, při natáčení rozhovoru s redaktorkou Martou Růžičkovou.
Hrozně rád na ni vzpomínám a stojí u zrodu mé kariéry. Dala mi takovou pěknou radu, kterou se řídím dodnes: „Víš Zibi, nikdo tady není, nikdo nás nevidí. Ten mikrofon, který máš před sebou, tak se na něj musíš usmívat! Nikdo to vidět nebude, ale ten úsměv bude slyšet!" Po ránu vidím sám sebe a tak i na sebe se musím usmívat. Pořád to trénuji a snažím se úsměv rozdávat.
Halina Pawlowská - spisovatelka a moderátorka
Kde čerpáte svoji energii a co vás potěšilo?
Nejvíc v rodině, v lásce, ve vztazích, mezilidské komunikaci. Nejsem úplně otevřená, že bych řekla vše, ale říkám, co by potěšilo. Nejvíc mě těší mé děti, když třeba můj vnuk řekne, že mě má moc rád. A co je podle mne kouzlo osobnosti? Moc děkuji posluchačům, že na ně působím jako šarmantní osobnost. Jednou mi Arnošt Lustig řekl, že rozděluje lidi na ty, kteří mají soucit a kteří nemají. Pro mě hlavní roli hraje pocit, jestli z lidí cítím laskavost. Tedy pro mě je nejšarmantnější osobností člověk, který je vůči všem laskavý.
Lucie Bílá - zpěvačka
Co je pro vás, jako pro zpěvačku, důležité?
Já vždycky když jdu na jeviště, tak si tahám velký pytel životních prožitků. Důležité pro zpěvačku je, jestli se umí spojit s divákem, jestli mu může nabídnout něco, co s divákem prožívá. Myslím si, že každý člověk v sále jednou zažil, když mu odejde maminka, nebo nějaký rozchod, smutky. Já nejsem jen člověk, který zpívá a nosí pěkné šaty. Já žiji život jako každý z nás. Nejsem prázdná zpěvačka. Nebudu zpívat jen rozchechtané písničky, ale i smutné. Takové, jaké jsem si prožila ve svém životě.
Tereza Kostková - herečka a moderátorka
Čím bude letošní rok naplněn u vás?
Spoustou věcí se nechám překvapit, určitě bude naplněný prací. V současnosti chystám představení Johanka z Arku na hranici, je to pro jednorázovou akci Českého symfonického orchestru. A pracuji na ni s mým tátou, kde on hraje bratra Dominika a já Johanku. Bude to moc zajímavá věc. Nesetkávám se s melodramem poprvé, ale je to fascinující věc a hlavně mě to moc baví. Se svým synem taky budeme trávit nějaké prázdniny. To jsou věci, které si pro něho určitě vždycky najdu. A děkuji posluchačům, kteří mě nominovali. Jsem moc ráda, že budu moci přijet do Hradce Králové.
Zlata Adamovská - herečka
Kam chodíte čerpat energii?
Mě hrozně nabíjí spánek, nové zážitky, nové poznatky. Od malička mě zajímalo, co všechno se skrývá za tím horizontem, kam já nedohlédnu. A hlavně je to také cestování. Do kin a divadel moc nechodím. Jak se říká, že když v tom dělám, tak už nic podobného nevyhledávám. Občas se s manželem vypravíme na nějaké představení, když jsme pozvaní. Momentálně hraji v Divadle Ungelt se svou švagrovou Janou Štěpánkovou představení „Na Útěku", je to taková tragikomedie o setkání dvou cizích žen. Co se může stát, když se navzájem prolnou životy a ovlivní se. A posluchačům moc děkuji za nominaci, jsem velice potěšena.
Simona Stašová - herečka
Jaké filmové máte ráda? A co říkáte práci v rozhlase?
Pro mne je důležité s kým pracuji, kdo mne vede a jaké je téma. Já mám ráda tragikomedie, protože jsou nejbližší životu. Každý den máme nějaký ten smutek a smích namíchaný dohromady. Když je zajímavé téma a je to natočeno poctivě, tak si myslím, že to lidé i kritika ocení. A rozhlasový mikrofon? To je s prominutím pěkná potvora. Posluchači vnímají každé hnutí vaší duše. Tedy já jsem vůči rozhlasu velmi pokorná a velmi se na něj připravuji. A moc všem děkuji za nominaci v anketě. Být v 62 letech pro rozhlasové posluchače šarmantní, je úžasné.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
