Pokora, lidové zvyky a věštby. Prostý půvab vánočně nazdobeného Podorlického skanzenu v Krňovicích

8 fotografií

Sváteční kouzlo života našich předků, které na nás dnes může působit obyčejně, i hodně kontrastně v porovnání s novodobým prosincovým časem, ožívá od začátku adventu do Třech králů v Podorlickém skanzenu v Krňovicích. Návštěvníci tak mohou poznávat a objevovat, čím žili lidé v minulosti, čím si zpestřovali adventní dobu, jídelníček, jak se chystali na příchod Jezulátka.

Čtěte také

Skanzen v Krňovicích funguje už 20 let jako muzeum. Ale je i domovem rodiny, která ho založila

V Podorlickém skanzenu Krňovice, který je zatím jediným skanzenem lidové architektury v Královéhradeckém kraji, ožívá téměř zapomenutý um našich předků. V těsném sousedství Přírodního parku Orlice uvidíte, jak se dříve hospodařilo na venkově, projdete se staročeským zvířecím dvorkem a dokonce i dvěma funkčními mlýny.

Je souborem architektonických, movitých i technických památek východních Čech, především z Královéhradecka, Orlických hor a jejich podhúří, ale i z Podkrkonoší. Vznikal od roku 2002 na zelené louce. Jeho zakladateli jsou rodinná firma Dřevozpracující družstvo Hradec králové a Český svaz ochránců přírody, základní organizace Orlice.

Do vyzdobeného skanzenu přijíždějí děti z okolních škol, vyrábějí zde tradiční drobnosti pro své blízké a poslouchají o symbolech Vánoc, o lidových tradicích, o tom, jak se hospodařilo. Seznamují se s umem našich předků, zdobí perníčky, ochutnají pečené kaštany i houbového kubu s vůní okolního přírodního parku.

Nahlédnou do venkovské domácnosti v bývalé škole přenesené sem ze Všestar a projdou se i roubeným vodním mlýnem z Bělče nad Orlicí. Torzo málem zaniklé památkově chráněné stavby z roku 1807 bylo také přeneseno do Krňovic, kde se díky řemeslné dovednosti majitelů skanzenu mlýn podruhé „narodil“ a teď sklízí zasloužený obdiv návštěvníků.

8 fotografií

Obytné části mlýna jsou o poznání honosnější než sednice roubené chalupy, tomu odpovídá i výzdoba a prostřený stůl.

Prostý půvab, pokora, zvyky a věštby

S Irenou Zárubovou a Zdeňkem Čapkem sedíme „na přástkách“ v bývalém zájezdním hostinci, volné replice hostince Na Špici z Hradce Králové. 

Čtěte také

Podorlický skanzen v Krňovicích seznamuje s životem na vsi. Představuje funkční vodní i větrný mlýn

Ve velkém krbu praská oheň, voní tu perníčky, křížaly a kuba. Vracíme se do minulosti, k zvykovým předmětům, ke svěže zelené snítce krušpánku, která symbolizovala světlo a příchod nového života, ke koledám, k betlémům i tradičním pokrmům.

Dozvídám se, že sušené ořechy a houby zabezpečily plodnost, ořechům se navíc přisuzovala schopnost povzbudit mužskou plodící sílu. Každá drobnost hrála svou roli - například kynuté pečivo představovalo nabývání majetku.

Důležité pro advent, Vánoce i svátky Štěpána a Nového roku bývalo i různě tvarované kynuté „obřadní“ pečivo figurálních nebo geometrických magických tvarů, kterým byli obdarováni také koledníci.

8 fotografií

Koledování má pradávnou tradici, která zřejmě vzešla už ze starověkého Říma. Recitace nebo zpěvy koled byly, a někde ještě stále jsou, spojené se vzájemným navštěvováním a přáním zdraví a štěstí. Chudší lidé si dřív díky kolednické obchůzce měli možnost přilepšit a obohatit skromný jídelníček o kolední dar.

Čtěte také

Známé i méně známé vánoční zvyky, kterými si lidé chtěli zajistit zdraví, úrodu a štěstí

Období závěru prosince, ale hlavně Štědrý den, obestíralo tajemství. Do krbu putuje další poleno, v sále zájezdního hostince ve skanzenu se šeří a já se zatajeným dechem poslouchám o házení střevíců, lití olova, obrácených hrnečcích, lodičkách ze skořápek, o věštbách budoucnosti, života a smrti, lásky a dostatku v živobytí.

A vzpomenu si na baladu Štědrý den ze sbírky Kytice Karla Jaromíra Erbena. A jakoby mi četl myšlenky, pan učitel Čapek k půlnoční věštbě o nahlédnutí pod prosekaný led jezera dodává: „Však lépe v mylné naději sníti, před sebou čirou temnotu, než budoucnost odhaliti, strašlivou poznati jistotu.“

Odcházíme na závěrečnou obchůzku vyzdobeného skanzenu a zároveň přejeme vám i sobě navzájem, aby bylo dobře na světě.

Ve zdraví, v dobré náladě a obklopeni nejbližšími vstupte odhodlaně do nadcházejícího roku!