Petr Voldán: Jistě, víme o nich dost, ale... - aneb Trump a Kim
Echo schůzky představitelů Spojených států a Severní Koreje stále doznívá. Mnohdy v pesimistickém tónu. Autor dnešní glosy Petr Voldán nicméně už v titulku soudí "Jistě, víme o nich dost, ale - aneb Trump a Kim:"
I člověk nezajímající se o dění ve světě musel být v posledních dnech doslova zasažen alespoň nějakou informací či názorem na historické setkání nejvyšších představitelů Spojených států a Severní Koreje. Informační "bombardování" bylo nesmírně intenzivní a vlastně stále ještě pokračuje, byť se poloha změnila z informační v komentářovou. A na naší scéně kupodivu převažuje skepse nad opatrným vyčkáváním. Tak si to pojďme zrekapitulovat.
Není to dávno, kdy by si na osobní schůzku Donalda Trumpa a severokorejského Kima v dohledné době vsadil snad jen šílenec. Jistě - mezi oběma létaly vzduchem urážky a silácká slova. Ano, ani jeden si zvlášť nepotrpí na nějaká pravidla diplomatického vyjadřováni. Souhlasím, že bezmezně věřit slibům a plánům jak Trumpa, tak Kima lze s obtížemi. Skutečně oba prokázali, že dohody nebo závazky pro ně nejsou až tak závazné.
To všechno víme. Tak jako je jasné, že jak americký, tak severokorejský představitel se rádi vyhřívají v záři reflektorů, kamer, že zkrátka potřebují pozornost médií. Tím spíš, když jsou objektem oni a kdesi ve druhé řadě na chvíli přešlapují vládci Ruska nebo i Číny. Není sporu ani o tom, že dohoda - či spíš společný text, který Trump a Kim podepsali - jsou hodně obecnými řádky bez termínů i detailů.
Ale - není to přece jen pokrok? Proč stále na ojedinělý dialog koukat jen brýlemi se skly, špinavými z měsíců a let minulých. Proč nedat šanci budoucnosti a sice s opatrností - s ohledem na dosavadní zkušenost - ale přece jen s naději, že by cosi dobrého za určitě až delší čas nejen pro asijské státy regionu, ale i svět jako takový mohlo nakonec klíčit.
Monolog svět zmenšuje, dialog ho zvětšuje, říká jedno čísi moudro. Pokud opět oba politici začnou klíček hubit, dejme jim co proto, zatím bych ale Trumpovo a Kimovo snažení do země „apriory" nezadupával. Určitě se nějak vybarví, protože už víme, že nic není jen černé nebo bílé. A teď už klidný pátek i celý víkend.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.