Petr Voldán: Druhý dech a repete

Já vím, už toho bylo o víkendu k prezidentské volbě skoro až dost. Chápu, že jsme tím tak trochu “přejedení”. Jenomže je to na nás všech - v podmínkách přímé volby teď nemůžeme alibisticky tlachat o tom, co to ti poslanci natropili, že to dopadlo tak, jak už všichni víme a chvástat se, že mít tak tu šanci, tak víme co a jak. To můžeme tak leda o rošádách s fotbalovými trenéry a podobných tématech. Prezidentská volba už není o poslancích, ale o nás všech.

A proto ani v příštích necelých dvou týdnech před tématem prezidentské volby neutečeme. Bude to poněkud zvláštní čas. Teď asi maličko opadnou vášně než týmy obou kandidátů, kteří vykrystalizovali z volby první, naberou druhý dech. Krystalizace je přece - pochopitelně zjednodušeně řečeno - čistící chemický proces, po kterém zůstává to kvalitnější, co v původní látce bylo. Ať už si o tom tábory podpory i příznivců kandidátů, kteří neuspěli, myslí cokoli.

Prezidentské volby (ilustrační foto)|foto: Michaela Danelova,Český rozhlas

Ale dlouho ten klid a nadechování jak je vidět nevydrží. To není strašení, to je konstatování, podle mého reálně odrážející atmosféru, která nás čeká. Bude to nervózní a vypjaté období, musíme se připravit na to, že vedle věcných argumentů na nás budou útočit i emotivní informace, konstrukce, nejen pravdy ale i polopravdy a nepravdy. Právě takové nepřehledné prostředí se hodí k tomu, abychom ztráceli přehled.

Oba týmy i oba kandidáti na křeslo na Hradě se nás budou snažit všemožně dostat na svou stranu. A probudit i ty, kteří při prvním kole dřímali doma. Zdálo se, že svůj názor a svého favorita přijde podpořit víc lidí. Statistiky ale odhalily, že víc než třetina si vybrat nechtěla a spokojí se s tím, co jim vyberou ostatní. Jako kdyby v hospodě konstatovali - nejím sice ani guláš, ani brokolici, ale když myslíte - je mi to jedno...

To mně ne. A tak teď vychladnout, chytit druhý dech a pak to repete. Klidné pondělí i celý týden.