Petr Voldán: Co teď? Trochu víc přemýšlet a víc se činit

Čtěte také

Když jsme natáčeli u Hutků v kuchyni Modlitbu, dům byl obležený esenbáky

Nepamatuji se, že by se dokázalo tolik našich rozhlasových stanic, včetně místních rozhlasů ve městech a obcích spojit a propojit éter v jednu chvíli stejným programem. V 17:11 zpívala po celé zemi Marta Kubišová Modlitbu pro Martu. A tak jsme prakticky všude slyšeli i výzvu skladby, která je symbolem revolučních událostí před třiceti lety:...”zloba, závist, zášť, strach a svár, ty ať pominou...”

Zní mi to jako ta správná ozvěna víkendu, který nejen připomněl, uctil a oslavil listopad 1989. Zároveň ale potvrdil rozpolcenost společnosti, atmosféru, kterou jsme už chtěli mít dávno za sebou.

Takže je tu otázka. Co teď?

Co se třeba pokusit naplňovat výzvu, kterou jsem citoval. Představitel jedné z opozičních stran - ODS - mimo jiné prohlásil, že by měl prezident i premiér přemýšlet, proč vyvolávají takový odpor občanů. Projevil se i mohutnou demonstrací v Praze na Letné. Přemýšlet by o tom oba představitelé rozhodně měli.

Ale k přemýšlení je toho víc

Naznačila to i Letná - opozice by se měla konečně zamyslet, proč dopadá u voleb jak dopadá a proč jí nevěří tolik lidí, jak by si přála.

Ku příležitosti výročí se rozdávaly také klíče připomínající listopadovou revoluci.|foto: Tomáš Kremr

Obrazně řečeno by ale i “město” mělo podumat, proč venkov myslí jinak než víc vydělávající a ve své bublině žijící velká města. A nedržet se jen omílaného klišé o rozdílu v myšlení více a méně vzdělaných.

Kopání příkopů nevede k řešení nebo alespoň dialogu

Když to nemíní pochopit politici, měla by to chápat občanská společnost.

Čtěte také

Jak listopad před 30 lety změnil život pozdější soudkyni Ústavního soudu Elišce Wagnerové?

A třeba militantní studenti, vyčítající rektorovi univerzity minulost, by si měli načíst pozorně i minulost některých i jimi do popředí vynášených kandidátů na budoucího prezidenta, u kterých jim taková minulost kupodivu nevadí. To proto, že se o ní tolik nemluví?
 
Demokraticky můžeme naštěstí kritizovat kohokoli - včetně prezidenta nebo premiéra - což je součást svobody, ke které jsme zamířili před třiceti lety. Ale demokraticky bychom měli vidět barevný svět u všech a ne jen leckde černobílý.
 
Takže co teď ? Možná trochu víc přemýšlet a víc se činit. Vláda věcí našich se k nám přece navrátila. A teď už úspěšné pondělí i celý týden.