Pět nosorožců ze tří evropských zoo se ve Dvoře Králové připravuje na cestu do africké Rwandy

Nosorožci v Safari Parku Dvůr Králové
Nosorožci v Safari Parku Dvůr Králové

Dnes se v Safari Parku Dvůr Králové vypravíme za černými nosorožci. Pět z nich se brzy stane hrdiny z projektu záchrany vzácných zvířat v jejich původní domovině. 

Do Afriky poputují totiž tři samice a dva samci ze tří evropských zoologických zahrad. Ta dvorská je samozřejmě mezi nimi. A poslechneme si, jak pokročila jejich příprava na dalekou cestu do Národního parku Akagera ve Rwandě. Informace si pro reportérku Danu Voňkovou připravil zkušený chovatel nosorožců Jan Žďárek.

Největší přesun nosorožců z Evropy do Afriky zorganizuje v roce 2019 Safari Park Dvůr Králové

Manny v roce 2018 - Safari Park Dvůr Králové

Tři nosorožci ze Safari Parku Dvůr Králové a dva nosorožci černí z dalších evropských zahrad se příští rok vydají na cestu do národního parku Akagera ve Rwandě. Jedná se o dosud největší převoz nosorožců z Evropy do Afriky. Všechna zvířata se budou na cestu připravovat ve Dvoře Králové.

Pro převoz do Rwandy bylo koordinátorem chovu vybráno pět nosorožců, tři samice a dva samci, tak aby přispěli ke zvýšení genetické rozmanitosti nosorožců v národním parku Akagera.

„Zvířata Rwandě darují tři evropské zahrady: Safari Park Dvůr Králové, Flamingo Land ve Velké Británii a Ree Park Safari v Dánsku. Všech pět zvířat se bude na cestu připravovat společně ve Dvoře Králové. Několikaměsíční trénink bude završen na přelomu května a června 2019, kdy by zvířata měla být letecky přepravena do rwandského hlavního města Kigali a poté do národního parku Akagera,” popisuje Jan Stejskal, vedoucí mezinárodních projektů Safari Parku Dvůr Králové, jenž má na starosti organizaci celého transportu.

Nosorožci v Safari Parku Dvůr Králové

Přesun bude uskutečněn podle zásad a nařízení Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) pro převozy zvířat v rámci ochranářských projektů.

S myšlenkou vrátit do Afriky, tentokrát do Rwandy, další nosorožce černé ze Dvora Králové a případně i jiných evropských zahrad přišli před více než dvěma lety zástupci dvorského safari parku společně s Veronikou Vařekovou, která se Dvorem Králové na ochraně volně žijících zvířat dlouhodobě spolupracuje.

Pro záchranu severních bílých nosorožců jsou dostatečné genetické zdroje, potvrdila nová studie

Odběr vajíček jižního bílého nosorožce

Nosorožec tuponosý severní (jinak též bílý severní nebo nosorožec Cottonův) je s dvěma posledními samicemi na pokraji vyhynutí a jeho jediná naděje na přežití spočívá v umělých technikách reprodukce. Nová genetická studie zveřejněná dnes ukazuje, že genetické zdroje, které jsou pro záchranu severních bílých nosorožců k dispozici, by měly zajistit dostatečnou genetickou variabilitu pro případné obnovení jejich populace.

„V posledních osmi letech jsem byla svědkem, jak vzrůstá tlak na populace nosorožců v Africe kvůli pytlačení a ztrátě prostředí, kde žijí. Proto mě nadchlo, když jsem se dozvěděla o možnosti poskytnout skupinu nosorožců černých z evropských zoo národnímu parku Akagera. Do Rwandy cestuji pravidelně už deset let a podle mého názoru je to v současnosti jedna z nejbezpečnějších zemí Afriky. Okamžitě mi bylo jasné, že u tohoto projektu chci být od začátku až do konce,“ říká Veronika Vařeková.

Nezbytným krokem pro uskutečnění celého záměru bylo získat podporu od Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA), která zaštiťuje chovný program nosorožců v evropských zoo (EEP), a Vládní rady pro rozvoj Rwandy (Rwanda Development Board, RDB), jež má mimo jiné na starosti ochranu tamní přírody.

Noví nosorožci z evropských zahrad přispějí ke zvýšení variability současné nosorožčí populace

Klíčová byla role Marka Pilgrima, ředitele Zoo Chester a koordinátora chovu nosorožců černých v Evropě.
„Dlouhodobá spolupráce členských zoo EAZA a úspěchy dosažené v chovu černých nosorožců nám nyní umožňují přispět k lepší budoucnosti těchto zvířat ve volné přírodě,” uvedl Mark Pilgrim.

Safari Park Dvůr Králové se chlubí dalším odchovem nosorožce černého

„Národní park Akagera jsem opakovaně navštívil a seznámil se s bezpečnostními opatřeními, která jsou na nejvyšší možné úrovni. Jsem rád, že Rwanda je po Keni a Tanzanii další z afrických zemí, kde pokračují ochranářské aktivity dvorského safari parku s nosorožci,” doplňuje Přemysl Rabas, ředitel dvorského safari parku.

Bude mládě severních bílých nosorožců? Začaly přípravy na unikátní zákrok

Nosorožci Najin a Fatu

V Keni i v Evropě se začalo s přípravami na zákrok, který by mohl pomoci zachránit nosorožce tuponosé severní (jinak též bílé severní či nosorožce Cottonova) před vyhynutím. Na světě už jsou pouze tři poslední jedinci tohoto druhu nosorožce, a pokud se nepodaří na svět přivést mládě, vyhynou. 

Prezident EAZA Thomas Kauffels z německé Oppel-Zoo k tomu dodává: „Právě tento projekt, na kterém se podílejí odborníci ze dvou kontinentů, lépe než cokoli jiného ukazuje míru odhodlání chránit divoce žijící populace nosorožců. Nemůžeme jen tak stát stranou a dopustit, aby byla tato úchvatná zvířata zcela vyhubena, zvlášť pokud jsou důvody jejich hromadného vybíjení tak nesmyslné. EAZA a její členové jsou vděčni za příležitost spolupracovat se zástupci rwandské vlády a národního parku Akagera na tomto přesunu a za možnost umístit nosorožce na tak dobře chráněném místě.”

„Jsme přesvědčeni, že noví nosorožci z evropských zahrad významně přispějí ke zvýšení variability a celkové udržitelnosti současné nosorožčí populace v Akageře. A my budeme tyto nosorožce chránit pro budoucí generace stůj co stůj,“ uvádí Eugene Mutangana, jenž má v organizaci Rwanda Development Board na starosti ochranu přírody.

Nosorožec dvourohý je velmi vzácné zvíře

Původně se vyskytoval v celé východní a střední Africe, dnes jsou jeho populace omezeny na několik málo oblastí. Je to mohutné zvíře, velcí samci mohou dosáhnout hmotnosti dvou až tří tun. Samice jsou menšího vzrůstu.

Mládě nosorožce černého v Safari Parku Dvůr Králové

Obě pohlaví mají na hlavě dva rohy z kreatinu. I když je roh velmi pevný, může se zlomit nebo naštípnout. Výhodou je, že dorůstá, nemá nervy ani cévy. Nosorožci používají své rohy k obraně, zastrašování, vyhrabávání kořínků a lámání větví.

Kůže nosorožců je silná a kromě srsti na uších a ocase, i holá. I když se jmenuje nosorožec černý, jeho zbarvení je šedo-hnědo-bílé.

Spustit audio

Související