Orel Pepan a další hendikepovaní ptáci našli na Ranči u Kelímků svůj bezpečný domov

28. listopad 2017 14:05
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy David Půhoný s orlem Pepanem

Samice výra velkého vidí jen na jedno oko, orlovi skalnímu chybí od raného věku část spodní čelisti, některé andulky a papoušci nemají nožičku, krahujec má prostřelené křídlo a rozdrcenou letku. 

Většina živočichů v ptačí zahradě a v útulku na Ranči u Kelímků v Popovicích u Jičína má nějaký hendikep. A ti, kteří nemají, si rodina Půhoných osvojila od majitelů, kteří se už o své přátele ze zvířecí říše nemohli nebo nechtěli postarat.

„Naše zařízení se věnuje ochraně přírody a ekologické výchově a především péči a záchraně různě postižených živočichů. Trvale hendikepovaných totiž přibývá a ve většině případů je to způsobeno lidskou činností. Nejvíc se ptáci zraňují na sloupech vysokého napětí, při srážkách s auty a někdy i přímým pronásledováním člověkem. To je například nezákonný odstřel, kladení otrávených návnad a dalších různých pastí," zlobí se David Půhoný, šéf Ranče u Kelímků v Popovicích.

Některé živočichy se u nich podaří s pomocí jičínského veterináře Vladimíra Šoltyse vyléčit a vrátit do přírody, velké množství ale hyne, v lepším případě živočichové zůstávají trvale hendikepovaní. Právě jim slouží popovický rodinný útulek.

Voliéry na Ranči u Kelímků

Trvale postižení živočichové zůstávají „u Kelímků", dalším zraněným tam zajistí prvotní pomoc a jejich následné umístění do odpovídající záchranné stanice.

Veřejnosti pak poskytují i praktické rady o ochraně a pomoci přírodě, ujímají se opuštěných, týraných nebo nechtěných zvířat.

„Máme tu papoušky, holuby, křepelky, bažanty, ve voliérách jsou dravci, sovy i krkavcovití pěvci. Ze savců u nás žijí například morčata, veverky, kuna, ale taky kočky, pes, slepice a králíci," říká David Půhoný, který společně se svou rodinou pořádá na ranči Dny otevřených dveří a umožňuje i adopci živočichů.

Každý adoptivní majitel dostane adopční list, na cedulce na voliéře je pak jeho jméno. Kromě pravidelných informací o kondici může pak svého svěřence navštívit osobně.

Pěkně udržovaný areál Ranče u Kelímků je teď domovem pro dvě stovky ptáků.

Na Ranči u Kelímků našly svůj bezpečný domov desítky hendikepovaných ptáků

„Jejich nakrmení už nějaký čas spotřebuje. Většinu nakrmím ráno než jedu do práce, zbytek večer. Teď na podzim už je to ale horší, protože se domů vracím za tmy. Co nestihnu, zajistí manželka, pro ptačí zahradu a útulek má pochopení, v jednom by ani nebylo možné všechno zvládnout. Naše děti se kolem motají už od malička, zvířata mají rády a pomáhají," dodává David Půhoný a bere si rukavici, aby Pepana (orla skalního) nakrmil z ruky.

Tím, že Pepanovi chybí část spodní čelisti, nedokáže kořist roztrhat zobákem. Dostává proto malé kousky na rukavici a odsud se mu je pak už podaří vzít a spolknout. Váží přes pět a půl kila, rozpětí má přes dva metry, ale jinak je to prý mazlík, nechává se pohladit i od dětí.

Spustit audio