Odpad, který vyprodukují obyvatelé malých obcí, musí často likvidovat ve větších městech v okolí

„Snaží se šetřit finance a svoz se ještě v poslední době snaží ještě uškrtit tím, že dávají lidem malé popelnice. Jenže toho odpadu je stále víc,“ popisuje situaci Jitka Břeská z Městského úřadu v Lázních Bělohrad, která má odpadové hospodářství ve tříapůltisícovém městě na starosti.

Čtěte také

Veřejně přístupné kontejnery na papír a plast zneužívají v některých městech podnikatelé a firmy

Přístup malých obcí, které tak mají nižší náklady na svoz a likvidaci odpadu, sice vypadá ekologicky a efektivně, ale někdo - v tomto případě větší sousední města - to ve výsledku zaplatí za ně. Třeba až čtvrtina objemu odpadu, který zpracuje bělohradský sběrný dvůr, je odjinud, odhaduje Jitka Břeská.

A obrana proti lidem z okolních obcí není. „Najdou si někoho, kdo má občanský průkaz s trvalým pobytem v Lázních Bělohradě, a přijedou na sběrný dvůr. My jsme pak nuceni tento odpad od nich převzít.“

Malé obce ze zákona nemají povinnost zřizovat a provozovat sběrný dvůr, musí svým občanům nabídnout velkoobjemové kontejnery. Jenže na ty se lidem čekat nechce, říká Jitka Břeská. „Mají starý gauč, starou matraci, a nebudou si to nechávat doma, až jim jednou pan starosta přistaví jeden velkoobjemový kontejner doprostřed vesnice. Oni se toho chtějí zbavit, když si koupí nový nábytek.“

Čtěte také

Systém třídění odpadů stojí na tom, jak se chová ten, kdo odpad vyprodukuje. Začít musí každý u sebe

Nezávislý starosta nedalekého Tetína Matěj Hlavatý přiznává, že s obecním rozpočtem ve výši 3,5 miliónu korun zázraky neudělá, na vlastní technické služby nebo sběrný dvůr peníze nejsou. Tetín měl v minulosti smlouvu s Hořicemi, kam si lidé mohli odpad odvézt.

Ani na to už nejsou peníze a obec musela smlouvu zrušit. „Někdo začal vyvážet a my jsme měli smlouvu už nastavenu tak, že platíme za ty občany všechno. Pak nám přišla jedna faktura za jeden svoz jednoho občana, což bylo téměř 70 tisíc korun. To obec našeho typu není schopná ufinancovat.“

Města to stojí ročně statisíce, podle Jitky Břeské doplácí Lázně Bělohrad za takový odpad z okolních obcí každý rok odhadem kolem půl milionu korun.

Čtěte také

Experiment na Slezském Předměstí. Hradecké služby tam umístily výrazně víc nádob na tříděný odpad

A tak se město obrátilo na ministerstvo životního prostředí se žádostí o radu, co s tím a jak se připravit na rok 2030, kdy začne platit zákaz skládkování. „Psala jsem tam na začátku roku a nedostala jsem odpověď. Potom jsem tam psala v dubnu a také jsem nedostala odpověď. Dostala jsem odpověď už v září minulého roku, kdy mi napsali, že to je moc hezké, co všechno děláme, že máme zvýšit informovanost občanů a že máme hlásit ve školách, že děti mají třídit odpad.“

Ministerstvo životního prostředí s obcemi a městy intenzivně komunikuje a radí způsoby, jakými situaci zlepšit, říká mluvčí ministerstva Veronika Krejčí. „Jednou ze zásadních oblastí, jak mohou obce dosáhnout třídících cílů, je zaměřit se na třídění bioodpadu. Vhodným opatřením je pak také například kontrola znovu použitelného odpadu v černých popelnicích z domácností. A následné informování obyvatel o zjištěném stavu. Dalším krokem může být třeba snížení počtu svozů, které bude občany také motivovat.“

Ani jedno z těchto doporučení ale odpad ze sousedních obcí nevyřeší.