Sláma se nezdá. Dokazují to i hanácké kraslice, které se probouzely do jara i na faře v Robousích

8 fotografií

„Jednou z nejstarších činností našich předků bylo pěstování obilí, které přinášelo lidem i zvířatům obživu. A na Hané, kde byla nejen sláma, ale i hodně šikovných rukou, se zrodily neobyčejné velikonoční kraslice olepované kousky slámy. Hanácké nebo také slámové kraslice,“ usmívá se lektorka slámového kurzu Jana Okrouhlá.

Titěrná, až téměř hodinářská práce

Nastříhané kousky slámy se s pomocí lepidla nanášejí na vajíčko špendlíkem. Rozlišovat se přitom musí, která část připravené slámy je lesklá a která hrubší a matná. Na tu matnou je třeba nanášet lepidlo, protože dobře saje a lépe přilne k vaječné skořápce.

Čtěte také

Hanácká tradice zdobení kraslic slámou našla svého mistra v Podkrkonoší. Annu Rusovou

Důležitý je i úhel střihu slámy, aby k sobě jednotlivé dílky pasovaly, ale tím úplně nejdůležitějším je trpělivost.

„Už jsem tady říkala děvčatům, že na každém vajíčku, kraslici by měla být hvězda štěstí. A je jedno, jestli ta hvězdička bude umístěná na ploše nebo na špičkách té kraslice. Může být jednoduchá, i složitější. To je vlastně základ a potom se dozdobuje dalšími tvary, třeba andělíčky,“ popisuje lektorka Jana Okrouhlá.

Dodává, že zdobení jednoho slepičího vajíčka jí trvá tři až pět hodin podle počtu a velikosti slámových kousků.

8 fotografií

Na robouskou faru přivezla na ukázku i ozdobené pštrosí vejce barvené černou akrylovou barvou, která se leskne. Na ní jsou nalepené kousky ječné slámy, ale je tam i sláma ovesná.

„Na tomto pštrosím vejci je 1472 kousků slámy. A pro zajímavost, vždycky jsem si doma psala čas, kdy jenom stříhám a lepím. V tom celkovém součtu jsem tuto fázi dělala 18 hodin,“ přiblížila s úsměvem Jana Okrouhlá náročnou práci se slámou a kraslicemi.

Kraslice a ….ťuk, ťuk, křáp

Rozbít slámou pečlivě nazdobené vajíčko, to je skoro trestuhodné. Janě už se to v její tvůrčí profesi samozřejmě také stalo.

Čtěte také

Šáškování a Velikonoce aneb Kraslicím sítina sluší. Dekor z jezerní sítiny, lidově zvané šáší

„Měla jsem krásně vyfouklé husí vejce. Zdobila jsem ho slámou, už jsem měla práci po několika hodinách skoro hotovou, dolepovala jsem už jen pár kousků. Najednou se mi vejce z ruky vysmeklo a spadlo na podlahu. Ozvalo se „ťuk, ťuk, ťuk, křáp“. V tu chvíli jsem všechno radši uložila do krabice. K tomuto husímu vejci jsem se vrátila až za hodně dlouhou dobu. V košíčku jsem ho pak vystavovala rozbitou stranou dolů, aby to nebylo vidět.“

Na řemeslnickém slaměném workshopu na faře v Robousích na Jičínsku, který pro Muzeum hry v Jičíně vedla lektorka Jana Okrouhlá z Dlouhopolska, natáčela redaktorka Vlaďka Wildová. A přivezla odtamtud pro vás inspiraci na výrobu velikonočních kraslic tradiční slámovou hanáckou technikou.