Vědci z Univerzity Pardubice zpřesňují svoji unikátní metodu na odhalení rakoviny slinivky břišní

Start japonské komerční rakety Kairos se nezdařil ani napotřetí. Ani na třetí pokus se nezdařil start japonské komerční rakety Kairos, záhy po čtvrtečním startu byl let ukončen. Oznámila to společnost Space one, která se chce stát první soukromou japonskou firmou schopnou vynést družici na oběžnou dráhu.

Čtěte také

Vědci objevili potenciálně obyvatelnou planetu velikostí podobnou Zemi vzdálenou 146 světelných let

Osmnáctimetrová raketa na tuhé palivo nesla pět experimentálních satelitů včetně satelitů od japonských společností a tchajwanské kosmické agentury. Firma Space WAN už v roce 2024 vypustila ze své základny na tichomořském pobřeží dvě rakety Kairos. Ani jedna z nich ale nedokázala úspěšně nést užitečné zatížení. Japonské vesmírné aktivity zatím ovládá japonská vesmírná agentura Jaxa, která vyvinula několik různých nosných raket. Přistála se svým modulem na Měsíci a podařilo se jí odebrat vzorek z asteroidu pro výzkum. Japonsko se tak stalo teprve pátou zemí, která něco takového dokázala.

Rusko dokončilo opravy poškozené klíčové startovací rampy na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Místo se nyní připravuje na start vesmírné lodi Progress, která má 22. března zamířit k Mezinárodní vesmírné stanici. Startovací rampa číslo 31 byla poškozena loni na konci listopadu, a to při startu nosné rakety Sojuz 21 s pilotovanou kosmickou lodí Sojuz MS 2, která na Mezinárodní vesmírnou stanici dopravila dva ruské kosmonauty a amerického astronauta. Jakkoliv byl samotný start a let úspěšný, následná kontrola odhalila škody vyžadující naléhavé opravy, a to zejména servisní kabiny. Bajkonur je základnou pro starty kosmických raket v Kazachstánu, používanou původně Sovětským svazem a později Ruskem. Spravuje ho Roskosmos společně s ruským letectvem.

Čtěte také

Objev českých vědců umožňuje lépe vidět, co se děje v živých buňkách včetně změn buněčných struktur

Vědci z Pardubic zpřesňují metodu, která umí odhalit rakovinu slinivky břišní. Pomocí analýzy lipidů lze zhoubný nádor zjistit pouze krevním testem, který umí s vysokou přesností rozpoznat nemocné od zdravých. Výzkumníci otestovali, že jejich metoda neselhává ani u lidí, kteří mají předpoklady pro vznik tohoto onemocnění. Za klíčovou prací stojí tým analytických chemiků pod vedením Michala Holčapka z Fakulty chemickotechnologické pardubické univerzity. Screeningová metoda dokáže velmi přesně rozlišit nemocné a osoby s vysokým rizikem pro vznik karcinomu pankreatu. Znamená to, že metodu bude možné použít i pro skupinu osob ve vysokém riziku pro vznik tohoto onemocnění. Tito lidé jsou primární cílovou skupinou pro screening, tedy plošné preventivní vyšetření. Zatímco u běžné populace činí riziko vzniku rakoviny slinivky asi 1,5 procent, u lidí s vysokým rizikem je to víc než 5 procent.

Čtěte také

Nejen záněty dásní, ale i mnohem závažnější nemoci může podle vědců přivodit špatná péče o naše zuby

Moderní technologie v domácnostech ovlivňují náš život i pohodu. Čas pro domácí práce ale podle studie nezkrátily. Při příchodu domů se světla sama rozsvítí, při silném větru se venkovní žaluzie samy vytáhnou nebo topení samo zatopí, ještě než dorazíte domů. Nejen to dokáže chytrá domácnost, kde spolu komunikují chytrá zařízení. Podle sociologů technologie v domácnostech ovlivňují náš život i pohodu. Jak ale zjistili v novém výzkumu, například čas strávený domácími pracemi více nesnižují.

Vědci Univerzity v Liberci spolu s odborníky vyvinuli nanonit pro ochranu zubů. Probiotický zubní nanonit, který může snížit riziko paraontózy, vyvinul tým vědců Technické univerzity v Liberci ve spolupráci s lékaři a odborníky z několika českých institucí. Nový typ zubní nitě je unikátem. Obsahuje živé probiotické kultury, které pomáhají potlačovat bakterie spojené se záněty dásní a mohou tak přispět k prevenci pararodittidy. Nová dentální nanonit byla vytvořena ze splétaných nanovláken nanesených na mikrovlákenný základ. Specifická struktura materiálu nanoniti umožňuje aplikovat na vlákna probiotickou kulturu a zároveň zachovat její životaschopnost. Podle výzkumníků je nanonit na pohled i při používání téměř nerozeznatelná od běžné zubní nitě, takže ji mohou lidé využívat i při běžné domácí péči o zuby.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!