Objev českých vědců umožňuje lépe vidět, co se děje v živých buňkách včetně změn buněčných struktur

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS dříve kvůli zdraví jednoho z astronautů. V Tichém oceánu přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů. Přistání proběhlo v plánovaném čase a na předpokládaném místě. NASA na tiskovém brífinku potvrdila, že celá záchranná operace proběhla bez problémů, nikdo z posádky není v ohrožení.

Čtěte také

Pomocí 3D tiskárny vytvářejí vědci v Itálii z rostlinných buněk a z ovocných zbytků hodnotné zákusky

Díky aktuální studii z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky je možné lépe než dosud sledovat dění v živých buňkách včetně reakcí organismu na léčiva nebo změn buněčných struktur. Podařilo se totiž vyvinout nový typ svítících značek, které zaručují kontrastnější a lépe viditelné snímky získané prostřednictvím fluorescenční mikroskopie. Objev je důležitý např. pro medicínu či farmaceutický průmysl. 

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science. Vědci tvrdí, že našli podobné genetické rysy na obraze a na dopisech lidí z okolí rodiny da Vinciových. Odpovídají jedné příbuzenské linii lidí z Toskánska, odkud pocházel i Leonardo da Vinci (1452–1519). 

Čtěte také

Mayské Člověče, nezlob se. Archeologové našli unikátní deskovou hru ze 4. století našeho letopočtu

Speciální kamery a detektory pomáhají opravovat poškození vzácných obrazů. Podívat se přes rameno starému malířskému mistrovi jak tvoří slavný obraz, to dnes mohou skoro dokázat restaurátoři obrazů díky moderním technologiím. Speciální kamery a detektory jim pomáhají opravovat poškození malby i nepovedené zásahy z minulosti. Zároveň přitom zjistí mnoho detailů o tom, jak samotný obraz vznikal.

Specialisté na dálkový průzkum Země publikovali přehled současného stavu mapování povrchu pomocí leteckého laserového skenování v Evropě. Získané mapy mohou sloužit nejen v lesnictví, ekologii a ochraně přírody, ale jsou také nezbytné pro zlepšení budoucích satelitních misí, které monitorují zemskou vegetaci. Detailní data o zemském povrchu mohou výrazně lépe sloužit ke globálnímu výzkumu vegetace než nyní běžně využívané satelitní modely. Nicméně data jsou spravována jednotlivými státy či regiony, ne vždy jsou volně dostupná. 

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!