Hradecké minuty! Životospráva našich předků ve druhé polovině 18. století

21. únor 2026

Host ve studiu

Milí posluchači, minule jsme si vyprávěly o pěstování tabáku a jeho zpracování v Hradci, i o prosáknutí této neřesti mezi hradecké obyvatelstvo, včetně jezuitů. Z 2. poloviny 18. století máme díky svědectví duchovního Františka Švendy zachované některé další informace o životosprávě a jídelníčku našich předků.

Čtěte také

Hradecké minuty! Pěstování tabáku a jeho zpracování v Hradci Králové

Když Švenda ve svých dějinách vzpomíná velikonoční půst z roku 1777, kdy bylo podle církevních zvyklostí zvláště zapovězeno maso, připojuje též poznámku, že v tomto období bylo zakázáno pití „nápoje kafe na snídání". Nepochybně šlo o nápoj vyráběný z cikorky, tedy z praženého drceného kořene čekanky.

Švenda zaznamenal i počátky pěstování brambor, které se k Hradci dostaly hojněji s pruským vojskem. Připomeňme, že první kontakt českých zemí s bramborami přišel za třicetileté války, kdy byly zprvu považovány za exotickou plodinu. Ve Švendově době se brambory pěstovaly zprvu jen pro prasata, posléze se začaly používat i jako potravina.

Čtěte také

Hradecké minuty! Zajištění pořádku na trzích

Ve Švendových očích byly brambory lehkým a prázdným pokrmem, který začal vytlačovat řepu, zelí, hrách, čočku, boby, proso a další „silné potraviny", jak sám popisuje. Ty prý oproti bramborám dokázaly člověka zasytit. Těžce též Švenda nesl, že „zemské jablka", jak brambory tehdejší češtinou nazýval, začala být sázena na nejlepší půdu.

Brambory, jež zůstávají i v současnosti nejkonzumovanější zeleninou, se více v Čechách rozšířily za hladomorů 18. století. A o nich a jejich průběhu si něco povíme zase příště.

Hradecké minuty můžete sledovat a poslouchat ZDE.

autoři: Jana Kudyvejsová , Jana Vojtíšková , baj