Hradecké minuty! Pěstování tabáku a jeho zpracování v Hradci Králové

Čtěte také

Hradecké minuty! Předměstské osady formované spolu s budováním pevnosti

Podle soupisu pěstitelských míst tabáku v Čechách z roku 1722 Hradečtí přiznali 7 3/8 korce zemědělské půdy využívané k pěstování této plodiny, tedy necelé 4 ha. O rok později ve městě vznikla manufaktura na její zpracování, která rozjela provoz již v sezoně 1723-1724. Pro srovnání uveďme, že pražská manufaktura začala pracovat až v roce 1724.

Prvotní způsob hradecké výroby nahradil v roce 1739 velkým nákladem vystavěný „tabáční" mlýn. Téhož roku je totiž Hradec zmiňován s dalšími devíti městy jako místo, kde se mohl tabák výlučně zpracovávat. Z Hradeckého kraje je připomínáno ještě Vrchlabí. Za toto právo Hradec platil 150 zl.

Čtěte také

Hradecké minuty! Rozhodnutí vybudovat z Hradce Králové vojenskou pevnost

V roce 1752 byla ovšem výroba povolena i v Týništi a poté v Novém Bydžově, čímž se výše poplatku snížila. Z hlediska samotné produkce dodejme, že se v Hradci vyráběl mletý tabák ke šňupání a též spřádaný v provazcích. Absence pramenů bohužel neumožňuje detailněji sledovat systém organizace pěstování a zpracování plodiny ani výši zisků.

Že se tabák mezi obyvatelstvem rozšířil, dokládá např. šetření gubernia, hlavního zemského úřadu, jemuž měli v roce 1769 hradečtí jezuité oznámit, kolik tabáku se v koleji spotřebuje. Tabák se ve městě přestal pěstovat s ohledem na politiku státu kolem roku 1780. O jeho pokračující spotřebě mezi obyvateli města však pochybovat nemusíme.

Hradecké minuty můžete sledovat a poslouchat ZDE.