Nezapomenutelný zážitek! Filip Oborník strávil tři měsíce na stáži ve výzkumném ústavu na Floridě

Co vlastně studujete na Fakultě informatiky a managementu Hradec Králové? Aplikovaná informatika, to mi zní trošku jako španělská vesnice. Co to tedy je?
Je to víceméně IT obor, který zahrnuje všechny oblasti dohromady. Dělám teď bakalářské studium, jsme tam čtvrtým rokem, takže si to o rok prodlužuji. A to právě z důvodu oné stáže v Americe.

Tedy studijní obor vás baví?
Rozhodně. Já v tom oboru už i pracuji a strašně mě baví. Technologie jsou všude kolem nás a umožňují nám neuvěřitelné věci, velmi zefektivňují práci. To je pro mne to primární, tomu se věnuji jako vývojář a analytik.

Vybral jsem si spolupráci na programu, který měl vizualizovat data. Z obrovského množství dat se snažíte udělat logické zobrazení.
Filip Oborník, student FIM UHK

Jak jste se dostal na stáž do Ameriky?
Chtěli jsme tam jet s kamarádem, kolegou a spolužákem Tomášem Pařízkem už rok předtím, než jsme potom opravdu odjeli, ale to nám bohužel zhatil koronavirus. Potom Tomáš přišel v lednu s tím, že napsal na americkou ambasádu v Praze, jestli je pro nás vůbec možné se do USA dostat. A oni odepsali, že to možné je. Tak jsme to začali řešit se školou i s institutem v Americe. Bylo to ovšem strašně komplikované, nakonec vše vykrystalizovalo v to, že jediná ambasáda, která byla otevřená a dostupná pro cizince a ještě byla v zemi, kde nebyla karanténa, tak byla ve španělském Madridu. Takže my jsme se s Tomášem sbalili normálně do Ameriky a letěli do Madridu.

Čtěte také

Lukáš Smetana: Studenti v Evropě usínají na vavřínech a zlenivěli. Zahraniční pobyty mi otevřely oči

A tam jste čekali, až vám dají americké vízum?
Přesně tak. Hned druhý den, co jsme přiletěli do Madridu, tak jsme si šli zažádat o víza. Nakonec jsme ve Španělsku strávili moc pěkných 10 dní. Madrid je krásné město, bylo to super. Sice jsme nemohli cestovat po celém Španělsku, protože tam měli také některé regiony uzavřené. Bylo to hezké, ale když pořád čekáte na víza a ty nepřicházejí, tak je to frustrující.

Nakonec jste tedy po 10 dnech víza obdrželi.
Hned, jak jsme dostali tuto zprávu, tak jsme si rezervovali letenky do Ameriky na druhý den. Respektive ještě předtím jsme si udělali expresní test na koronavir, což byly 4 dlouhé hodiny čekání, než nám přišel výsledek. A pak jsme mohli druhý den ráno hned odletět. Na Floridu, do Pensacoly, do IHMC. To je výzkumný institut, vědecký ústav, firma, která spolupracuje s univerzitami. Oni se zabývají spoustou výzkumů v oblasti technologií, od vizualizace dat, autonomního řízení dronů, exoskeletonů až po roboty a všechno možné.

Čtěte také

Z Japonska bych k nám přenesl pokoru lidí. Abychom víc respektovali jeden druhého

Co tam čekalo na vás?
Měli jsme možnost si vybrat, co tam budeme chtít dělat, dostali jsme nějakou paletu oborů. Já jsem si vybral spolupráci na programu, který měl vizualizovat data. Vzala se data z jednotlivých senzorů testovacího letu stíhačky a nějakým způsobem byla snaha ta data vizualizovat. A hledali jsme tam nějaké anomálie. Těžko se to vysvětluje, zkrátka vezmete obrovské množství dat a snažíte se z nich udělat něco smysluplného, nějaké logické zobrazení. A kolega Tomáš dělal primárně na aplikaci, která pomáhala sledovat provoz na síti a řešit chyby, které se tam dějí. Aby komunikace mohla správně fungovat.

Obohatilo vás to?
Bezpochyby. Oba jsme si vyzkoušeli technologie, který jsme nikdy předtím prakticky nepoužívali. Oba se zabýváme zakázkovým vývojem softwaru, ale při výzkumu člověk kolikrát zkoumá takové problémy, které ještě třeba nikdo moc neřešil.

Čtěte také

Studentka toxikologie Veronika Skoupilová se těší do USA. Získala prestižní Fulbrightovo stipendium

Ve výzkumném ústavu v Pensacole jste asi trávili hodně času. Pustili vás také ven za jeho brány?
Pustili. Měli jsme půjčené auto a každý víkend cestovali do okolních států a měst. A po stáži, když nám skončila, tak jsme ještě necelé tři týdny zůstali v Americe a navštívili jsme Washington, New York, Boston a pak ještě asi na 10 dní odletěli do Portorika. Takže jsme toho dokázali procestovat hodně.

Které město vás v USA zaujalo nejvíc?
Za mě určitě New York. Už jen ten pocit, když tam jde člověk po ulici. Je tam strašně moc lidí, obrovské mrakodrapy, neuvěřitelný zážitek. A to nemluvím o turistických atrakcích jako je například Empire State Building, socha Svobody, a tak dál.

A co místní život? Měli jste možnost ho také trošku okusit a poznat?
Měli jsme pronajatou místnost v bytě přes jednoho kolegu z výzkumného institutu a snažili jsme se podnikat s tamními lidmi různé akce, abychom právě okusili místní život. A bylo to super, máme mnoho skvělých zážitků.

Doporučil byste tedy mladým lidem, aby cestovali a poznávali svět?
Bezpochyby. Mladý člověk nemá ještě velké závazky a také se nebojí. Nejhorší, co se může stát, že se vrátíte domů a budete muset spinkat u maminky na gauči. Ale i to se dá zvládnout. Takže mladým lidem, zejména pokud ještě studují na univerzitě, která je v tom podpoří, bych rozhodně doporučil zahraniční stáž. Pro mě to byl nezapomenutelný zážitek.

Říká student aplikované informatiky na Univerzitě Hradec Králové Filip Oborník.