Německý výtvarník Eric Buchholz: „Připomínejme si dějiny, žijme přítomností a mysleme na budoucnost“

20. srpen 2020

Moje maminka se svými rodiči byla vysídlena, ale všichni vždy mluvili o svém rodném kraji s láskou, říká německý výtvarník Eric Buchholz. Je nutné připomínat si dějiny, žít přítomností a orientovat se na budoucnost. A v oblasti bývalých Sudet to platí dvojnásobně. Na slavnostním setkání s autorem pro vás natočila reportáž Romana Pacáková.

Jak osobitě a pozitivně vidí vztah k domovině svých předků německý výtvarník Erik Buchholz, se můžete přesvědčit na výstavě jeho obrazů na zámku Adršpach.

Čtěte také

Erik Buchholz se narodil v Německu, ale jeho prarodiče pocházejí ze Zdoňova a jeho maminka se narodila v Horním Adršpachu. Po válce byli vysídleni, ale přes všechnu bolest, kterou prožili, vždy o svém rodném Broumovsku mluvili s láskou. Proto Eric Buchholz cítí silné pouto k rodnému kraji svých předků a rád se sem vrací.

Výstavu obrazů Erica Buchholze na zámku v Adršpachu pomohla uspořádat Štěpánka Šichová ze Společnosti česko-německého porozumění Trutnov-Krkonoše, která působí v našem severovýchodním pohraničí už 27 let a stará se o dobré česko-německé vztahy v oblasti bývalých sudet.

Sandra Siegmeier a Tomáš Karel přednesli v češtině i němčině básně Gertie Hampel-Faltis

Hostem na adršpašském zámku byla také klavíristka a komponistka Sandra Siegmeier, Němka dlouhodobě žijící v České republice, která přeložila a spolu se svým otcem zhudebnila verše Gertie Hampel-Faltis. Tato nadaná básnířka pocházela z fabrikantské rodiny Faltisů a svůj život prožila na zámku v Teplicích nad Metují.

Přijďte se podívat, jak vidí vztah k rodnému kraji svých předků německý výtvarník Erik Buchholz. Výstava jeho obrazů nazvaná WIND WAND WUND podává svědectví o lidských charakterech i dlouhém přesgeneračním dozvuku historie. Na Zámku Adršpach ji můžete navštívit do 25. srpna.

autoři: Romana Joudalová , baj
Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.