Na jičínském zámeckém nádvoří vítězí láska nad penězi. S-divadlo probudilo Starou historii
Arkádové nádvoří Valdštejnského zámku v Jičíně ožívá na začátku prázdnin reprízami Zeyerovy hry Stará historie v podání S-divadla jičínského K-klubu. Komedie o mladých milencích, kteří přelstí vykutáleného a chlípného lichváře, doplňuje letošní program Prodloužených víkendů v Jičíně.
Hru podle stejného scénáře, ale v jiném obsazení, uvedlo S-divadlo už bezmála před čtvrtstoletím ještě ve Studentském domě v Jičíně, kde tehdy K-klub, středisko volného času dětí a mládeže sídlil.
Valdštejnská lodžie v Jičíně získá po letech čekání multifunkční sál s kompletním vybavením
Jičín vypíše v nejbližších dnech veřejnou zakázku na opravu Valdštejnské lodžie. Náklady přijdou na 16 milionů korun bez DPH. Městu se podařilo získat dotační peníze z česko-polského projektu. Většinu by měla uhradit evropská dotace z česko-polského projektu Cesta valdštejnských architektů.
S obnovenou premiérou režijně pomáhala emeritnímu řediteli K-klubu Martinu Zajíčkovi Hana Krásenská, která byla u toho i v roce 1995.
V památečním představení Staré historie si před necelými dvaceti pěti lety zahrála tehdy ještě sedmnáctiletá herečka Jana Plodková, roli sluhy Pedrolína ztvárnil Robert Smolík, dnes vedoucí katedry scénografie alternativního divadla na pražské DAMU, v roli soudce Lionáta se představil Petr Prokeš, který už několik sezón působí v mladoboleslavském divadle.
Při současném uvedení hry překvapí v této roli herec Leoš Peteráč, který je odchovancem K-klubu a na nabídku zahrát si Lionáta kývl hlavně z nostalgie a pro radost. Dalším káčkovským navrátilcem je Jan Stránský v roli notáře.
S-divadlo dostalo svůj název od studentů, kteří v něm při K- klubu před více než dvěma desítkami let začali hrát. Dnes už je to spíš symbolické pojmenování: v souboru totiž kromě studentů působí i školáci, a také starší herci, tomu nejstaršímu I. Matějkovi je přes 80 let. Nejmladší Emě, která ve Staré historii hraje „lid celý“, bude sedm let.
Starou historii napsal Julius Zeyer jako svou dramatickou prvotinu v roce 1882, pro novodobé divadelní provedení text v šedeátých letech minulého století upravil K. J. Beneš a písněmi doplnil Jiří Hruška. Společně s autory a herci se podíváme do Benátek a na Sicílii v letech 1667 a 1668. Už v názvu hry se Zeyer přiznával ke svým oblíbeným inspiračním kořenům: použil typy převzaté z italské commedie dell'arte a situační postupy Moliérovy. Je to zároveň i jeho pocta Carlo Goldonimu. Představení nemělo v roce své premiéry (1882) veliký úspěch. Až po letech se hry ve Vinohradském divadle ujal Karel Čapek, který ji také režíroval.
V situační a konverzační komedii, která nese rysy commedia dell'arte, nezvítězí peníze, ale láska. A to i ve všech reprízách, které S-divadlo na arkádovém nádvoří zámku nabídne. Další budou 4. a 11. července, vždy od 20.30 hodin.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
